Dva podniky ve Vidnavě a jeden ve Vápenné jsou hodně málo pro výchovu mladých cyklistů, kteří jsou ještě navíc ještě diskriminováni odděleným startem. A například Vápenná je opět jen výjezd do vrchu.

Naučit se umění cyklistiky musí jezdit někam jinam. Však také na stupních vítězů byli jen děti z Vrbna, nebo z Hané. Tak trochu ještě jezdí ve Zlatých horách a slibně se rozvíjí oddíl CPV Krnov.

Perspektiva rozvoje jesenické cyklistiky je tedy hodně pesimistická. Jízdy na horských kolech toho moc nezachrání, „udělat" se zdatného sportovce někdy mezi třináctým a šestnáctým rokem cyklistu se podaří jen málokdy, stojí to hodně práce a mladí se často vrací k tomu snadnému, jednoduchému.

Kromě mládeže ještě na silnici jezdili Jana Vyčítalová, která dámskou soutěž, podobně jako Moravský pohár, vyhrála, Lubomír Petruš ještě na jaře jezdil na horském kole, teprve až měl vítězství jisté, zajel několik výborných závodů na silnici, korunovaných vítězstvím na MP v Králíkách.

Vlastimil Mlynář po jarním úraze neměl žádnou formu. Potěšit mohou vrbenský oddíl Drak výkony Lubomíra Petruše, Dvorského a v kategorii M Jiřího Petruše, kteří dokázali závody absolutně vyhrát, a to právě ty silniční.

Jesenický šnek se v minulých letech neubíral zrovna správným směrem, a ti, kteří se o to zasloužili, už u toho teď nejsou. Ale kdo teď bude napravovat jejich chyby? Kdo znovu postaví na nohy výchovu cyklistické mládeže?

-mly-