Porážka to byla ale poměrně jednoznačná…

Hned od počátku bylo vidět, že domácí chtějí odčinit překvapivou porážku z Kroměříží a do zápasu vstoupili mnohem agresivněji než my. Nám hodně dlouho trvalo, než jsme se trochu rozhýbali. Ale hlavně nám dělala problémy pohyblivá zónová obrana domácích. Když nejde střelba z dálky a jste o hlavu menší než soupeř, nemáte vlastně co nabídnout. A po našich nepřesných střelách přecházel soupeř velmi rychle do protiútoku a dával nám laciné koše.

Blízko k bodům jste ale naopak měli v Berouně, co chybělo?

Domácí v sobotu porazili Kroměříž a do zápasu vstoupili hodně sebevědomě. My jsme se snažili držet krok a to se nám dlouho dařilo. Ale potopily nás útočné doskoky domácího mužstva, které mělo značnou výškovou převahu. Přece jen nám chybí téměř dvoumetroví Cikánek a Gazdík, když Tománek měří 185 centimetrů a musí hrát pod košem. A v době, kdy jsme stahovali soupeřův náskok a byli jsme v laufu, jsme udělali pár malých chybiček v útočné činnosti.Ataké v obraně jsme po zdvojování hráčů špatně přečetli hru a nechali přihrát na volného střelce, který nám dal docela šťastnou trojku, která opět dostala domácí psychicky nahoru. Ale jsem potěšen z naší bojovnosti a nelze upřít hráčům snahu zvítězit. I když jsme prohráli, tak to bylo se ctí.

Dal jste opět příležitost hráčům, kteří se v sezoně často nedostávali do hry?

Již tradičně chyběli Cikánek s Opršalem, kteří nastoupili v extralize za Opavu. Takže tíha zápasů ležela hlavně na oporách Mecovi, Biskupovi, Lukášovi a Hlaváčkovi. Tyto hráče tentokrát doplnili Smička, Gross, Hradečný a Tománek.

Zklamání? Realita

Ve finálové skupině jste prohráli už čtyři zápasy v řadě, očekával jste tak negativní bilanci?

Vzhledem k našim potížím se zdravotním stavem některých klíčových hráčů a hostováním Cikánka a Opršala v Opavě jsme předpokládali, že tyto finálové zápasy budou pro hráče velmi těžké. První body za výhru jsme mohli získat v zápase s Českou Lípou, ale ta nám proklouzla mezi prsty. Venku už bez opor těžko vyhráváme. Ale v Berouně jsme mohli překvapit, byli jsme docela blízko. Ale poslední krok jsme nedokázali udělat. Snad někdy příště. Hráči mají chuť hrát a také nechtějí jen prohrávat, takže se budeme snažit překvapit příští soupeře. Ale na Kladně to asi nebude, to zatím suverénně vede a vyhrálo i na palubovce Jihlavy.

Jsou pro vás dosavadní výsledky zklamáním?

Musíme si uvědomit, že nastupujeme proti nejlepším týmům ze skupiny A. Přesto, že někteří trenéři dopředu avizovali, že nemají zájem postoupit, jdou do těchto zápasů naplno. My naopak dáváme příležitost hlavně hráčům, kteří toho tolik v základní skupině nenahráli. V posledním zápase jsme už naznačili naše možnosti a hráči si pomalu zvykají na to, že na palubovce chybí mozek týmu Opršal. V Berouně jsme chvílemi hráli přesně to, co bych si představoval. Jen by to mělo vydržet po celý zápas. V tomto zápase vynikli hlavně Hlaváček s jednadvaceti doskoky míče, což je náš rekord hráče na zápas, Marek Lukáš se rozstřílel ve druhé půli a dal třiadvacet bodů včetně čtyř trojek. Svou bojovností a stoprocentní střelbou ze všech pozic překvapil také Michal Hradečný. Takže si odnáším i určitá pozitiva.

Nepostrádáte ve finálové skupině motivaci? Prakticky už nemáte o co hrát, postup jste přece vyloučil…

Postup jsme neplánovali vzhledem k obrovským finančním nákladům na kvalifikaci a extraligu. Je to opravdu náročné na cestování, jen například v těchto dvou zápasech jsme najeli téměř tisíc kilometrů a seděli v autech dvanáct hodin. A takových zápasů je v extralize mnohem více. Motivaci však hráči nepostrádají. I když jsme ve skupině outsiderem, vždy se snažíme předvést co nejlepší výkon. A hráči by se měli snažit a předvést, že basket umějí a že nejsme ve finále náhodou. I když to doposud nevypadá, naše hra se postupně lepší a snad se nám podaří nějaký zápas vyhrát.