Jak náročná příprava předcházela tak ohromnému úspěchu?
Příprava na soutěž se skládá z několika částí s různou intenzitou. V mé kategorii je hodnocen nejen svalový rozvoj, pohybové dovednosti a schopnosti, ale i estetika a celková prezentace závodníka. V první fázi je potřeba zlepšit fyzickou kondici, abych udýchala sestavu. Chodila jsem třikrát týdně běhat a dvakrát týdně na rotoped, k tomu tři tréninky ve fitku a v neposlední řadě na gymnastiku. Šest týdnů před soutěží chodím trénovat dvoufázově. Ranní trénink je zaměřen na aerobní aktivity a to ostatní přichází odpoledne. Jediný volný den byla sobota. Díky za ni (s úsměvem).
Jaký byl prvopočátek vaší sportovní kariéry?
Na začátku všeho stála mikrovlnka. V roce 1998 jsem v časopise Fitness našla soutěž Postava snů, která byla určena široké veřejnosti. V úvodních informacích bylo napsáno, že vítěz soutěže obdrží televizi, druhé místo mikrovlnnou troubu a třetí žehličku. Já se v té době stěhovala na byt a mikrovlnka mi chyběla. Na televizi jsem čas neměla a žehlení je pro mě nejhorší domácí práce. Poslala jsem tedy do redakce fotografii a snila o mikrovlnce. Brala jsem to jako skvělou příležitost ušetřit vlastní finance. Po třech měsících jsem poslala další fotografii. Netrvalo dlouho a domů mi přišel dopis, že jsem na 1. až 3. místě a byla jsem pozvána na slavnostní vyhlašování, které proběhlo v rámci fitnessové soutěže Grand prix Nutrend. A tady to začalo. Viděla jsem skvělé holky a kluky, jak lítají po pódiu v nádherných kostýmech, vypracovaná těla v plavkách. Řekla jsem si, že si to jednou zkusím a začala jsem shánět více informací. Musela jsem začít trénovat gymnastiku a mé začátky nebyly vůbec jednoduché. Zpočátku to vypadalo jako mlácení na koberci. Po pěti měsících jsem vyrazila na první soutěž, a od té doby má fitness místo v mém srdci.
Učíte v Základní škole v Cihelní ulici v Bruntále, dá se práce skloubit s fitness na vrcholové úrovni?
Dá, jinak bych nebyla tam, kde jsem. Co se samotné přípravy týká, člověk si ten čas nějak naplánuje, horší je to s termíny soutěží. Díky vstřícnosti vedení a některých kolegů mohu v průběhu školního roku odletět za oceán. Moc jim za to děkuji.
Trénujete i bruntálský fitness potěr, kolik máte svěřenkyň, jaké máte úspěchy?
V současné době trénuji čtyři holky, jsou to moje šikulky. V roce 2010 jsme poprvé odjely na Evropský šampionát do Itálie, kde naší školu Cihelní reprezentovala tři děvčata: Jana Kovaříková ml. obsadila 2. místo, Barbora Macková a Michaela Kovářová vyhrály. V červenci letošního roku proběhl Evropský šampionát taktéž v Itálii, na kterém holky opět zazářily. V kategorii od 8 do 10 let obsadila Jana Kovaříková ml. první místo, stejně jako Hana Sedláčková v kategorii od 11 do 13 let. Jejich sestavy sklidily velký úspěch. Bronzovou příčku obsadila Jana Šímová, která závodí v kategorii Fitness open.
Pokud by některá malá slečna zatoužila po podobné kariéře, co byste jí doporučila?
Hýbat se, hýbat se a zase hýbat se. Není podstatné, jestli v dětství děláte vrcholový sport. Já jsem toho jasným důkazem. Běhala jsem, jezdila na kole, kolečkových bruslích, lyžovala, vyzkoušela jsem si míčové hry a nakonec jsem skončila u fitness. Všeobecná pohybová průprava je dle mého, to nejlepší, co holky i kluci pro sebe mohou udělat. To ostatní je jen otázkou pevné vůle, vytrvalosti a disciplinovanosti.
Jaké máte plány do budoucna, neuvažujete například o rozhodcovské kariéře nebo práci v zámoří?
Člověk míní, život mění. Uvidíme, kam se příští rok posunu. Chtěla bych se věnovat trénování dětí, a pokud by to šlo, odletět s nimi na nejvyšší soutěž naturálního sportu Natural Olympia, která stejně jako ve dvou předcházejících letech proběhne v Renu v Nevadě.
