„Družstvo se složilo, dá se říct, na poslední chvíli. Třeba zkušený trojbojař Jiří Olejko se dozvěděl o svém zařazení do družstva tři týdny před konáním vlastní soutěže.
Přípravu měl tak prakticky dvoutýdenní, jelikož poslední týden se odpočívá, čeká se na sílu, masér ještě naposledy před závody prohmátne těla a pak už děj se vůle Boží," povídal s úsměvem právě masér, člen realizačního týmu a sám zkušený závodník Petr Gracias.
O start družstva se postaral tahoun trojbojařů a nejlepší závodník oddílu v celé čtyřicetileté historii krnovského silového trojboje, junior Tomáš Juříček, který vyburcoval tým a šlo se na to.
Krnovský tým složil trenér Václav Stuchlík ze tří mladých siláků, junior Tomáš Juříček je bronzový medailista z mistrovství světa a úřadující mistr Evropy, dorostenec Jan Pavlíček pak úřadující mistr republiky a účastník mistrovství světa a Jiří Škapa, benjamínek týmu, pro kterého to byl první start v životě, a kromě nich už zmíněný Jiří Olejko, který zanedlouho bude patřit mezi veterány.
„V této sestavě se odjíždělo s cílem zúčastnit se, podívat se a otrkat omladinu na závodech družstev. Samozřejmě nechyběl ani zakladatel oddílu, srdcař a tahoun krnovských trojbojařů, Václav Stuchlík," podotkl Petr Gracias.
Po prezentaci, kdy se nahlásí základní pokusy v jednotlivých disciplínách, bylo pořadí překvapující, protože po součtu bodů celých družstev vycházelo Krnovákům celkové umístění mezi nepopulární čtvrtou pozicí a možným bronzem ze všech dvanácti družstev.
„V tu chvíli začala pracovat sportovní srdce všech, včetně doprovodu. Já jako masér jsem dělal, co bylo v mých silách, abychom neodešli s prázdnou. Venca Stuchlík burcoval a ždímal z kluků každé kilo. I Eva Bartoníčková, přítelkyně Tomáše Juříčka, výborně asistovala zapisováním pokusů a povzbuzováním přispěla k podání vrcholných výkonů a také k tomu, že své kůže nedáme zadarmo," vykládal Petr Gracias.
Po dřepech byl Krnov na čtvrté pozici. Následovala však silná disciplína, kterou je benčpres a rázem Krnov vévodil průběžnému pořadí. Závodníkům se dařilo a Tomáši Juříčkovi se podařil i nový český rekord výkonem 171,5 kila. Všechno se ale rozhodovalo v mrtvém tahu.
„Prognóza s nahlášenými základními pokusy určovala propad na třetí příčku a to ještě v případě porážky družstva ze Svitav, které mělo vyhlídku na pozvedu (mrtvém tahu, pozn. red.) daleko lepší. Ačkoliv za námi Svitaváci zaostávali o pár bodíků, všichni věděli, že to bude boj do posledního pozvedu.
Jeden špatný pokus mohl udělat konec medailovým nadějím," popisoval dramatické okamžiky soutěže Petr Gracias a pokračoval: „A to se netýkalo jen Krnova, ale i Bohumína, který byl favorizován a vedl i po prvních pokusech v pozvedu, a ještě Pohořelic, které byly stavěny na druhou příčku."
Po druhých pokusech v pozvedu patřila Krnovákům druhá příčka, na první Bohumín už neměli. Ale z druhé pozice je mohly sesadit jak Pohořelice, tak Svitavy. Za Pohořelice zvedal zkušený Lacko, kterému se ale pokus nevyvedl.
„Pro nás dobré, hůř než třetí jsme už být nemohli. Avšak Tomáš nastupoval před svitavským Liborem Vizentem, který nahlásil 260 kilo. Tomáš měl nahlášeno 255 kilogramů, a kdyby to dal, musel by Vizent zvednout alespoň 262,5, aby nás Svitavy předběhly," vysvětloval situaci Petr Gracias a pokračoval:
„Tomáš šel na pokus. Zvedl činku až nad kolena, ale bylo to nad jeho síly. Pustil ji dolů a my jsme s hrůzou očekávali, jestli Vizent zvedne 260. Tato váha totiž stačila, aby Svitavy vzaly Krnovu druhé místo. Vizent se do činky zakousl, pomalu šla nahoru a my jsme už ztráceli naději na stříbro.
Libor Vizent zvedal milimetr po milimetru a nakonec se narovnal a bylo po všem. Jaké však bylo překvapení, když výrok rozhodčích byl 2:1 neplatný," usmíval se šťastný Gracias.
Svitavy tak zůstaly na třetí příčce a Krnov se radoval ze stříbra. „Mně a všem skeptikům mladí ukázali, že se nedají a že umí," smál se trojbojař.
Stupně vítězů
1. TJ Viktoria Bohumín 2365,0 kg Body 1627,40 Wilks
2. TJ Lokomotiva Krnov 2329,0 kg Body 1609,76 Wilks
3. TJ Sokol Pohořelice 2375,0 kg Body 1604,66 Wilks
