Na lidové slavnosti, pořádané tradičně druhou červencovou sobotu na závodišti ve Světlé Hoře, přišli diváci ze širokého okolí. Neodradilo je ani tropické počasí a všudypřítomné dusno. A není divu, protože tato společenská a sportovní akce patří k tomu nejlepšímu, co se v průběhu sezony v regionu děje.

Pečlivě připravený program otevřelo fotbalové utkání, jež navnadilo fanoušky na odpolední dostihové závody. Mezitím mohli návštěvníci projít jarmark, poslechnout si flašinetáře, který vypadal jako vystřižený z dobové pohlednice, zhlédnout výstavu chovatelů, ukázky lidových řemesel nebo vystoupení šermířské skupiny Valmont.

Nesměl chybět ani kolotoč, na kterém se vyřádily děti potom, co ochutnaly cukrovou vatu a přiměly rodiče, aby jim koupili některý z pestrobarevných balonků, co nabízeli stánkaři. Dostihy uvedla krátce po jedné hodině úžasná klisna Registana, vítězka neskutečných osmadvaceti závodů. Tato klisna poté, co ukončila sportovní kariéru, odešla do chovu, aby přivedla na svět další takové závodníky.

Pár minut potom, co hrdá klisna odkráčela z dráhy, odstartoval první ze šesti dostihových závodů, v němž zvítězil favorizovaný hřebec Ignacio s žokejem Jaroslavem Myškou ze stáje Wrbna Racing. Jejich trenér a současně jeden z pořadatelů akce, veterinář Čestmír Olehla prozradil, že tropické počasí sice pro koně není nejvhodnější, přesto ale ze sebe vydali maximum.

„Jezdecký den ve Světlé Hoře má pevné místo mezi uznávanými dostihovými soutěžemi. Jezdí sem kvalitní jezdci a dobří závodní koně, přestože jsme provinční sportoviště,“ řekl Čestmír Olehla.

K dostihům patří sázky na vítěze

Na své si přišli také sázkaři. Ti sledovali napínavou podívanou každého jednotlivého dostihu se zatajeným dechem a v potících se dlaních mačkali sázkový tiket. „Jsem tady poprvé a vsadil jsem jen malé částky. Nejde o peníze, ale o tu přidanou hodnotu, že fandíte „svému“ koni. Moc se mi to líbilo a příští rok určitě přijedu znova,“ pochvaloval si průběh dostihových závodů jeden z diváků Lukáš Farník.

Obecenstvo tleskalo poníkům

Velmi zábavné byly také závody malých a velkých poníků, mezi nimiž nejvíce vynikla maličká Nikola Galvasová na podobně drobounké Perličce. Sice nevyhrály, ale rozhodně sklidily za svůj výkon největší potlesk. „Poníci se mi líbili úplně nejvíc. Byli krásní a běželi vážně rychle na to, jak byli malí,“ rozplývala se šestiletá Eliška Skřontová ze Světlé Hory.

V hlavním dostihu – Ceně stáje Wrbna Racing zvítězil opět kůň domácí stáje Baggio, který v sedle nesl nejlepšího jezdce prvního dostihu, Jaroslava Myšku. Trenér Čestmír Olehla tak mohl být po právu hrdý. „Jsem na oba opravdu pyšný, za tímto úspěchem stojí spousta dřiny,“ podotkl Olehla.

V dalším, pátém dostihu pak byl nejrychlejší Oriental Lion s žokejem Josefem Váňou mladším. Syn legendárního jezdce se o vítězství popral s dalším výborným duem Habitat One – Dušan Andrés. „Oriental velmi dobře skáče, čeká ho překážková kariéra. Je ale hůře zvladatelný, takže nás čeká ještě hodně práce, než se z něj stane opravdový šampión,“ vyjádřila se k vítěznému koni manželka trenéra Josefa Váni staršího Pavla Váňová.

Hrozivý pád mladé jezdkyně vyděsil přihlížející diváky

V pátém dostihu se divákům naskytl dramatický pohled na pád mladé jezdkyně Lýdie Komendové, která po skoku přes proutěnou překážku zůstala ležet na dráze a musela být okamžitě ošetřena přítomnými záchranáři. „Byl to opravdu ošklivý pád, jezdkyně se kutálela několik metrů,“ řekla divačka Olga Hrtoňová.

Došlo tak na slova zkušeného žokeje Dušana Andrése. „Kolize debutantů se stávají často, nejsou totiž tak zvyklí na překážky,“ odpověděl Andrés po výhře třetího dostihu moderátorovi. Jakmile se záchranáři o zraněnou jezdkyni postarali a odvezli ji ze závodiště, dostihy pokračovaly dál, už bez jakýchkoli problémů.

Večer se pak konala diskotéka, jež povedenou akci uzavřela. Všichni účastníci jezdeckého dne si tak přišli na své a domů odcházeli velmi spokojení. Nezbývá tedy, než se těšit na jedenadvacátý ročník oblíbených slavností, který nás čeká opět příští rok v červenci.