Ve svém mateřském klubu trénuje patnáctileté kluky a hráčsky se realizuje v Basketu Opava 2010, který je nováčkem v první lize. Současné výsledky jeho bývalých spoluhráčů ho překvapují.

„Držím klukům palce. Cítím povedenou sezonu,“ pousmál se otec malé Johanky.

Pokud mu to čas dovolí, v hale nechybí. Naposledy sledoval vítěznou bitvu se Svitavami. Zaháněl i zklamání. Jeho nový tým Basket 2010 prohrál velké derby s opavským béčkem 99:102.

Viktore, Opava v lize válí, z desíti utkání vyhrála devět. Co na to říkáte?

Výsledky jsou asi nad očekávání i vzhledem k lehké nespokojenosti Kryštofa s přípravou, ale tým v Opavě už je hodně zkušený, takže se dobře přichystal právě na sezonu a herní projev šel nahoru, což se odráží v dominantních výsledcích. Osobně mě to hodně těší.

Opava přitom oslabila, odešel Radovan Kouřil, který měl dobrá čísla, hned v úvodu se zranil Radim Klečka. Takový vstup do sezony se asi nečekal.

Čekal nečekal… Spíš jsem byl zvědavý, jak se kluci poperou s tím, že odešel Radek Kouřil, protože loni byl jedním z lídrů, když se navíc hned zranil Radim Klečka. Tým se ale semknul a ukazuje, že bude letos mířit vysoko.

Čemu přičítáte skvělou formu Kuby Šiřiny?

Kubovi nevyšla podle představ loňská sezona, ale asi mu pomohlo léto s reprezentací, kdy se veze na té pozitivní vlně, a doufám, že mu to vydrží co nejdéle. Zatím je to jednoznačný MVP ligy a výkony Opavy jsou hlavně jeho zásluhou.

Osobně jste na každém zápase. Klidně jste mohl ještě s kluky hrát. Chybí vám opavská kabina?

Opavská kabina byla specifická a je pravda, že si občas na ty časy vzpomenu. Vzhledem k tomu, že ale ještě na nižší úrovni hraju, tak jsem z toho kolektivního sportu nevypadl a je to i jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl ještě hrát.

Nastupujete za Basket Opava 2010 v první lize, jak často trénujete?

Měl jsem výpadek v trénování zejména v létě, kdy jsem trošku doháněl. Nyní trénujeme jednou týdně, což odpovídá úrovni první ligy.

Máte za sebou derby s opavským béčkem. Pro vás tým zápas roku, jenomže jste ho nezvládli…

Do zápasu jsme vstoupili tak, jak jsme nechtěli. Soupeř se chytil z dálky a za první čtvrtinu dal šest trojek. Po změně obrany jsme se do poločasu nakonec dostali do vedení. Ve druhém poločase to byla přetahovaná, kdy soupeř těžil zejména z trojek a naší impotence právě z delší vzdálenosti. Zápas se ale musel divákům líbit a je super, že jich přišlo opravdu hodně. Mrzí nás další prohra, ale vyhrát může jen jeden a nyní to byla rezerva BK. Zápasem jsme zakončili první polovinu základní části, ale dvě výhry jsou pro nás málo.

Na zápasy chodíte i s dcerkou Johankou, chytil ji „basket“?

Dcerku baví zatím vše, kde je hodně lidí a spousta schodů.