„Basket hrajeme pro radost, to je naše motto,“ usmívá se Michaela Šandová. Sama má basketbal pod kůží. Hrávala ho za Opavu, Krnov, její syn se rve v barvách Prostějova. „Basketbal mám ráda, navíc ten bruntálský je mou srdeční záležitostí,“ usmívá se sympatická blondýnka.

Když se podíváte na soupisku bruntálského týmu, najdete na ní samé místní rodačky, zajímavostí je také to, že je složen ze tří generací. „Možná v tom je naše síla. Mít tým ze tří generací, to se hned tak nevidí,“ zamyslela se hrající trenérka Bruntálu.

Soupiska čítá hráčky ročníku narození 1975, 1988 a pak i věkem ještě dorostenky. „Holky jsou šikovné a konkurenceschopné. Vždyť naše soupeřky měly pendly z vyšších lig, nebo holky, co hrají extraligu juniorek,“ zvedá prst Michaela Šandová.

„Benešov je v tomto směru jinde, jediný nás porazil, ale v odvetě jsme ho chtěly potrápit, bohužel jsme se jí nedočkaly,“ krčí rameny trenérka. Mezi hodně talentované hráčky Bruntálu patří Julie Ječmenová s Petrou Mazalovou. „Kvůli nim bychom chtěly zkusit vyšší soutěž,“ přiznala trenérka. „Mají na to hrát vyšší ligu,“ míní.

Děvčata z Bruntálu sice hrají třetí nejvyšší soutěž, nicméně rozpočet na sezonu si naplňují z vlastních kapes. „Jinak to zatím ani nejde. Ale baví nás to. Děláme to z lásky k basketbalu. Pro nás je to radost. Máme v týmu holku, která s námi hrávala. Odešla do Prahy, basket vůbec nehrávala. Po návratu do Bruntálu začala s námi běhat, chytlo ji to a je plnohodnotnou hráčkou týmu,“ prozrazuje Michaela Šandová, kterou těší divácký zájem v Bruntále o basketbal. „Lidi na nás chodí, a to i přesto, že jsme hrály zápasy třeba v sobotu brzy ráno.

A jaké je to být hrající trenérkou? „Dá se to zvládat. Když se daří, všechno jde super. Samozřejmě se nějaké mráčky občas objeví, ale to ke sportu patří,“ konstatuje s úsměvem šéfka bruntálské lavičky.

O budoucnost týmu se nebojí. „Chceme hrát dál, máme v plánu doplnit tým o holky z Krnova. Basketbal nám dělá radost, věřím, že tomu tak bude i nadále,“ končí povídání hrající trenérka Michaela Šandová.