Náhodný pohled do satelitních snímků severozápadní Argentiny přiměl amerického geologa Briana Hynka cestovat hodiny prašnou cestou a pak se po kolena brodit slanou břečkou. Výsledek ale stál za to.

Jak si všimla CNN, spolu s kolegyní Marií Faraísovou objevili v poušti na vyprahlé náhorní planině Puna de Atacama dosud vědcům neznámý systém lagun s obřími kamennými útvary, které se nejvíce podobají jedněm z nejstarších zkamenělin. Ty nabízí pohled do počátků života na Zemi.

close Část stromatolitu vyzvednutého z laguny a otevřeného geologickým kladívkem. Další jsou vidět pod vodou pokryté zeleným porostem. info Zdroj: se svolením Briana Hyneka zoom_in Část stromatolitu vyzvednutého z laguny a otevřeného geologickým kladívkem. Další jsou vidět pod vodou pokryté zeleným porostem

„Jistě se podobají některým z nejstarších fosilií na naší planetě a nacházejí se ve skutečně ojedinělém typu prostředí na moderní Zemi. Je to okno s výhledem do daleké minulosti, ukazuje, jak mohl vypadat život na naší planetě před třemi a půl miliardami let,“ řekl CNN Hynek, který je profesorem geologie na Coloradské univerzitě v Boulderu.

Jak poukázal web LiveScience, stromatolity vznikají i dnes v různých mořských a sladkovodních prostředích, rostou ale mnohem pomaleji než jejich dávné protějšky.

Unikátní ekosystém na náhorní planině Puna de Atacama:

| Video: Youtube

Útvar v lagunách se svou velikostí velmi blíží nejstarším stromatolitům, jejichž fosilní nálezy ukazují, že dorůstaly i do šesti metrů výšky. Atacamské stromatolity jsou převážně ze sádrovce, který je běžný ve fosilních nálezech, v moderních stromatolitech se ale nevyskytuje.

„Tato laguna může být jedním z nejlepších moderních příkladů nejstaršího života na Zemi. Vůbec se nepodobá ničemu, co jsem dosud viděl, vlastně ničemu, co nějaký vědec viděl. Zažil jsem svou největší objevitelskou chvíli, skutečný moment heuréka,“ řekl Hynek.

Inspirace pro bádání na Marsu

Proč vznikly právě v tomto nehostinném místě není jasné.  „Prostředí laguny může připomínat podmínky nejstarších období Země — voda je slaná a kyselá, a vzhledem k velké nadmořské výšce je vystavena vysoké míře slunečního záření,“ uvažoval Hynek ve zprávě doprovázející vydání studie o nálezu.

Podle Hynka může jeho nález inspirovat i badatele pátrající po možných stopách života na Marsu. „Na Marsu jsme určili přes 600 dávných jezer, možná tam byl i oceán. Zprvu se tedy mnohem víc podobal Zemi. Pokud se někdy na Marsu vyvinul život skrze fotosyntézu, právě věci jako tyhle stromatolity by nás zajímaly. Je to naše nejlepší domněnka, jak by vypadaly marsovské  fosilie, protože stromatolity jsou nejstarší součástí geologického záznamu na Zemi,“ řekl CNN Hynek.

Nalézt na Marsu stopy života se vědci snaží dlouhodobě:

Jiní badatelé jsou zdrženlivější. „Stromatolity na Marsu? Velmi odvážná myšlenka, ale kdo ví. Na povrchu Marsu zatím žádné uhličitany doložené nejsou, ale hledání pokračuje,“ řekl pro CNN expert na stromatolity z Connecticutské univerzity Pieter Visscher.

Nové a unikátní poznatky 

Výzkum fosilií přináší stále mnoho nových a někdy i unikátních poznatků. Nedávno například vědci poprvé našli 75 milionů let starého příbuzného tyranosaurů s dochovaným obsahem žaludku. Našli také těla dvou praještěrů dochovaná v okamžiku posledního zápasu.

Dalšímu týmu badatelů se zase pomocí počítačové tomografie podařilo zrekonstruovat mozek největšího masožravého dinosaura. Zkamenělé kosti umožnily odhalit podobu a váhu největšího tučňáka, i určit zřejmě největšího tvora všech dob, gigantickou pravelrybu.