Mimořádně vážný případ uštknutí exotickým plazem řešilo centrum záchranné služby spolu s krnovskou nemocnicí. V pátek 25. února po půl desáté večer totiž na dispečink integrovaného záchranného systému zavolal muž, že ho právě uštkla mamba černá, kterou chová doma v teráriu.
Zároveň dispečerce sdělil, že už sedí v autě a jede do krnovské nemocnice. Bylo mu jasné, že jde o každou vteřinu, protože má v sobě smrtelně nebezpečný jed, který ho brzy paralyzuje. Cesta autem do nemocnice mu trvala asi deset minut.
Vrtulník muže převezl do Prahy
I přestože výjezd sanitky nebyl díky rozhodnosti pacienta nutný, zalarmovala pracovnice krajského operačního centra urgentní příjem nemocnice, aby se všichni připravili na příjezd pacienta v bezprostředním ohrožení života. Protože je jed mamby černé je mimořádně toxický, je nutné co nejdříve pacienta přepravit na specializované toxikologické pracoviště. „Záchranná služba byla po dvaadvacáté hodině požádána o letecký transport pacienta.
Pozemní posádka přepravila třicetiletého muže na heliport krnovské nemocnice. V té době byl již v umělém spánku a připojen k umělé plicní ventilaci,“ informoval mluvčí záchranné služby Lukáš Humpl.
Postiženého převzala na palubu posádka vrtulníku letecké záchranné služby. Muže v ohrožení života přepravili v rámci nočního letu do Prahy. Pacient byl předán do péče Všeobecné fakultní nemocnice. Zde se nalézá toxikologické centrum, jež se specializuje právě na živočišné jedy, zejména po uštknutí jedovatými hady.
Úmrtnost po uštknutí mamby je skoro stoprocentní
O tom, jak je uštknutí mamby nebezpečné, si nejlépe uděláme představu, když ho porovnáme se smrtelnou dávkou. Při jednom kousnutí vstříkne mamba do rány sto až čtyři sta miligramů jedu. K usmrcení dospělého člověka přitom bohatě stačí pouze deset až patnáct miligramů jedu. Úmrtnost na uštknutí mamby černé je takřka stoprocentní. Jen málo obětí má to štěstí, že dostanou včas sérum s protilátkou.
Toto sérum je vzácné, drahé a obvykle jej při sobě mají pouze lidé, kteří počítají s možností uštknutí mambou černou. Včasné podání séra je základním předpokladem záchrany života. Velkou roli hraje to, zda had svou oběť kousl jedním nebo oběma zuby, a zda uštknul přímo do prokrvené tkáně nebo přes oděv. Mamba je nejen nejnebezpečnější africký had, ale patří také k největším. Dorůstá délky dvou a půl metru, ale i mnohem víc. Zároveň je to jeden z nejrychlejších hadů světa. Může vyvinout rychlost až dvacet kilometrů za hodinu.
Mamba má teritoriální chování. To znamená, že útočí nejen na kořist, ale odhání také vetřelce. Při setkání s člověkem ve volné přírodě vždy spíš volí ústup než atak. Pokud je však zahnána do kouta, stává se agresivní i vůči lidem. Samotnému útoku ale předchází rituální zastrašování. Je-li mamba útočně naladěna, vztyčí hlavu do výšky a zaoblí záda, což jí pomáhá udržet rovnováhu, otevře tlamu a začne syčet.
Útoky mamby se liší
Pokud mamba uštkne při lovu potravy, většinou stačí jedno kousnutí. Pak se stáhne do ústraní a počká, až jed začne působit. Pokud se však mamba cítí ohrožena na životě, začne bojovat, pak útok většinou provází opakované kousnutí.
Na to, aby se člověku po uštknutí rapidně zhoršil zdravotní stav, většinou stačí patnáct minut. Aby se důsledky jedu v těle co nejvíce oddálily, je důležité zachovat klid a vyvarovat se pohybů, které zrychlí proudění krve.
Proč si někdo pořídí nejobávanějšího hada?
Lékaři v krnovské nemocnici se minulý týden museli cítit jako na humanitární misi někde ve Rwandě či v Kongu. Ošetřovali člověka, kterému někdo v Lichnově rozsekl hlavu mačetou a pak měli na starost pacienta, kterého uštkla mamba. Zatímco při uštknutí naší starou dobrou zmijí obecnou má zdravý člověk téměř stoprocentní vyhlídky na plné vyléčení bez následků, u mamby je přežití téměř zázrak. Je nutné včasné podání séra s protilátkami, které je velmi drahé a vzácné. Navíc šanci přežít má jen ten, komu se do těla dostalo jen omezené množství jedu, například od mladého exempláře nebo od mamby, která už většinu jedu vystříkala při předchozím útoku na kořist či nepřítele. Rozdíl je také v tom, zda mamba kousne přímo do prokrvené tkáně nebo přes oděv.
Nejznámější filmovou scénu, která zobrazuje uštknutí mambou, natočil Quentin Tarantino ve filmu Kill Bill. Vzpomínáte si, jak jednooká Elle Driver mezi zabijáky z Hadího komanda známá pod přezdívkou Kalifornský Horský Had v karavanu na okraji pouště kupuje od charismatického padoucha Budda japonský meč mistra Hatoryho Hanza? Zákeřná Elle Driver schovala do kufříku mezi tučné svazky bankovek černou mambu, která Budda kousla do obličeje. Zatímco paralyzovaný Budd leží na zemi, cynická Elle Driver mu předčítá ze svých poznámek: „V Africe se říká: v buši tě může zabít slon, leopard nebo černá mamba. Jedině u mamby je smrt jistá, proto jí říkají smrt s garancí. Pěkně hnusný, co? Tohle by sis měl poslechnout, týká se to přímo tebe. Jed černé mamby člověka zabije do čtyř hodin při kousnutí do palce nebo do kotníku, avšak při kousnutí do tváře či do trupu nastává smrtelná paralýza do dvaceti minut.“
Předpokládám, že tuto scénu z Kill Billa jsem si zapamatoval nejen já jako fanoušek Quentina Tarantina, ale že ji zná každý herpetolog či terarista, který se rozhodl pořídit si mambu. Člověk, který se k něčemu tak riskantnímu odhodlá, určitě ví moc dobře, že jeho domácí mazlíček je po čertech rychlý a má téměř nejúčinnější jed z celé živočišné říše. Co vede českého teraristu k tomu, aby si pořídili nejobávanějšího hada Afriky? Je to móda? Touha mít něco opravdu originálního? Snaha demonstrovat svou statečnost? Víra ve vlastní teraristické schopnosti a zkušenosti? Koneckonců i ruská ruleta může být docela zábavná a originální adrenalinová hra.
