Jiný se dostal do křížku se zákonem, nemůže se tedy divit, že si vyslouží trest za své skutky. Lhostejnost k životnímu prostředí vede k tomu, že si zhoršujeme sami ovzduší a otravujeme vodu. Kdo se chová špatně k lidem, za chvíli je bez přátel.

Existuje pro to nespočet přísloví a rčení. Jak si kdo ustele, tak si i lehne. Jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá. Kdo sází vítr, sklízí bouři. Na každého jednou dojde. Na každou svini se najdou necky. Boží mlýny melou pomalu ale jistě.

Člověk by měl ve všem svém konání mít na paměti, že jednou přijde něco jako den zúčtování a je jedno, jakou bude mít podobu. Jestli mu klady a zápory jeho života a jednání sečtou světské zákony, nevyzpytatelný osud, další lidské pokolení či třeba boží spravedlnost.

Někdy není jednoduché vybrat to nejlepší a nejsprávnější. Třeba zda dát přednost zisku do obecní kasy za výstavbu větrných elektráren, nebo zvolit neporušenou krajinu.

Oč jednodušší je to ve sféře zákonů. Někdo se choval nefér v podnikání, porušil daná pravidla a už je tu pět let ve věznici s dozorem. Ne každý ale umí přijmout odpovědnost za své chování, snadněji se bere odměna (někdy ta vskutku jidášská), ale hůře se přijímá zasloužený trest.