Svátek Sukot připomíná první dny Izraelitů na cestě za svobodou po odchodu z egyptského otroctví. Jejich první stanový tábor stál na místě zvaném Sukot. Stavění symbolických stanů při tomto svátku má připomínat odhodlání, s jakým Izraelité opustili nejen otroctví, ale také základní životní jistoty v bohatém Egyptě, a vydali se přes poušť hledat zemi zaslíbenou.

Sukot je také židovskou obdobou našich dožínek. Lidé se nad prostřeným stolem radují z bohaté úrody a současně jim suka připomíná, v jakých provizorních nuzných podmínkách jejich předci vyšli za vizí svobody. Při tomto svátku nemyslí Židé jen na sebe, ale modlí se také za světový mír a usmíření všech národů. S nápadem představit veřejnosti svátek stánků Sukot a postavit suku přišlo občanské sdružení Krnovská synagoga.
„V Izraeli, kde je tepleji a méně srážek, se suky staví jako chýše či stany z přírodního materiálu, třeba z rákosových rohoží a palmových větví. My jsme

si ji nechali smontovat z trámků a prken podle fotek, které jsme našli na internetu jako typickou evropskou suku. Podmínkou je, aby zevnitř suky bylo vidět na hvězdy, a také vrstva přírodního materiálu ve střeše,“ představil suku v zahradě krnovské synagogy Aharon Tesař. Suky postavené v České republice by se daly spočítat na prstech jedné ruky, ale v Izraeli si v této době staví na zahradě suku snad každý.

„U nás doma v Izraeli má většinou suka ocelovou konstrukci, která se na jeden týden při svátku Sukot doplní tak, aby vytvořila chýši. Bývá tam z domu natažena elektřina kvůli osvětlení, ale takové spotřebiče jako třeba televize, si tam samozřejmě s sebou vzít nemůžete,“ zavzpomínal na tento svátek Krnovan Dvir Hazan, který se narodil v Izraeli.

Suka bývá vyzdobena tak, aby se v ní člověk cítil příjemně jako doma. V Krnově se postaraly o výzdobu suky svými obrázky děti členů sdružení Krnovská synagoga. Nesmí v ní chybět prostřený stůl a na něm čtyři symbolické rostliny: ratolest palmy, myrtová větvička, citrusový plod a větvička vrby. Tyto takzvané „čtyři druhy“ symbolizují nejen praotce a pramatky judaismu, ale také vztah Izraelitů k vodě nebo různé typy lidí a lidské orgány. Sukot je také svátkem pohostinnosti, a proto je zvykem zvát hosty, hlavně příbuzné, přátele a ty, kteří nemají vlastní suku.

Kromě skutečných hostů jsou symbolicky zvány i starozákonní postavy jako například Abrahám, Izák nebo Mojžíš. Neviditelných hostů je sedm, na každý den jeden. Hosty z masa a kostí čeká posezení v malém přístřešku při svíčkách, kde si všichni zblízka vidí do očí, pijí víno, povídají si a ochutnávají různé dobroty. Upevňují se tak rodinné a přátelské vazby.

„Doufám, že v neděli 26. 9. zavítá do Krnova také rabín M.Ch. Koller a při posezení v suce nám představí také další tradice spojené se svátkem Sukot,“ dodal Aharon Tesař.