„Největší zásobárnou vody není žádná vodní nádrž, ale půda,“ glosoval Marian Jurečka, když se u Hněvotína podařilo změnit Zásady územního rozvoje ZÚR a zarazit šílený developerský projekt na zemědělské půdě. Je dobré vědět, že půda je pro skladování vody důležitější než přehrada. I to, že ZÚR není posvátný neměnný text.„Nádrž Nové Heřminovy by mohla být v Moravskoslezském kraji takovým dílem, které dokáže připravit zásobu vody pro eventuální sucha,“ napsal starostovi Nových Heřminov ministr zemědělství Miroslav Toman v roce 2018 a dodal:

„Prosazování jiné varianty, když ZÚR jasně definují, jaké stavby jsou v území povoleny, je nereálné“.Loni Miroslav Toman zjistil, že v Moravskoslezském kraji je vlastně i za extrémního sucha vody nadbytek, takže ji budeme z přehrady Slezská Harta, co leží hned vedle Nových Heřminov, přečerpávat 50 kilometrů dlouhým potrubím na Hanou. Přehrada v Heřminovech zadrží vodu za tři miliardy.

Sousední přivaděč za dvě miliardy bude vodu zadrženou Slezskou Hartou, pro kterou dnes nemáme žádné využití, přečerpávat na Olomoucko. Z vedení Olomouckého kraje zní hlasy o megalomanském projektu, po kterém není poptávka.V Rychlebských Horách lyžařský areál Paprsek staví na černo soukromou přehradu se zdůvodněním:

„Hlavním cílem výstavby přehrady je zadržení vody v krajině a s tím související rozvoj biodiverzity díky zvýšení retenční schopnosti celé lokality.“ Černá stavba pod Paprskem už nenávratně zlikvidovala ekosystém kriticky ohrožených rostlin. Tak proč přehradu dodatečně nepovolit, když už tam stejně není co chránit a bude zadržovat vodu?Ze spojení slov "zadržování vody" se stala univerzální mántra, kterou lze zdůvodnit úplně všechno. Zastavení velkorysého developerského projektu u Hněvotína, černou stavbu nádrže v Rychlebských horách, přehradu Nové Heřminovy a vlastně i ty slavné Škromachovy hovory od napuštěného bazénku.