Situaci na trhu práce za poslední rok zhodnotil v rozhovoru pro Deník ředitel úřadu Milan Horna. Na přelomu roku byl bez práce v bruntálském regionu zhruba každý pátý člověk a to je nejhorší bilance od ledna roku 2004.
Kdy na tom byli, co se týká nezaměstnanosti lidí z regionu v roce 2010, nejlépe a nejhůř?
Nejlépe na tom byli obyvatelé bruntálského okresu, co se týká zaměstnanosti v červnu minulého roku, bez práce tehdy bylo 14,2 procent lidí. Hledání práce bylo poté stále složitější a v prosinci již nemělo práci 17,9 procent místních. Bez práce tak zůstal ke konci minulého roku téměř každý pátý obyvatel okresu. Za poslední měsíc vzrostl počet nezaměstnaných o více než tisíc uchazečů, to tu ještě nikdy nebylo.
Tento negativní trend bude ještě pokračovat, nebo doufáte v brzký obrat situace?
Trend pokračuje, jen za prvních pět dnů letošního roku máme v evidenci nových asi šest set sedmdesát uchazečů o zaměstnání. Když ale srovnáme toto číslo s loňským a předloňským lednem, byla to čísla podobná. To jen dokresluje to, že po obrovském prosincovém nárůstu počtu nezaměstnaných problém našeho regionu pokračuje dál.
Jsou to už čísla, o kterých se dá hovořit jako o kritických?
Jde o historicky nejvyšší míru nezaměstnanosti od doby, kdy sestavujeme pravidelnou měsíční statistiku. Stejnou míru nezaměstnanosti jsme měli naposledy v lednu 2004. Špatná bilance řadí okres v nezaměstnanosti na druhou příčku za okres Jeseník, kde hledá práci 19,7 procent obyvatelstva. Lépe než v bruntálském okresu jsou na tom už i v Mostě, kterýžto okres dlouhodobě vévodil negativním statistikám.
Co je podle vás hlavní příčinou toho, že se v regionu tak těžko hledá práce?
Vysoká míra nezaměstnanosti je obrazem více faktorů, celé řady problémů, které tento okres má. Od stavu komunikací přes dopravní obslužnost, kupní sílu, průměrné výdělky, strukturu zaměstnavatelů, centralizaci nejen státní správy, ale i soukromého sektoru.. V kupní síle jsme na posledním místě, průměrné výdělky máme jedny z nejmenších v republice. Zmíněné faktory region neustále potápějí níž a níž. V evidenci úřadu práce je více než sedm set živnostníků. Nikdy v historii jich tolik v evidenci nebylo. To je další ukázka toho, že v našem okresu něco nefunguje.
Můžete být konkrétnější, kde to nejvíce drhne a nefunguje?
Jednak se zde nic nebuduje, čímž chudnou lidé z profesí, jako jsou stavební dělníci, zedníci, tesaři, instalatéři, klempíři a další. Bez práce jsou i šoféři. Pokud projedete okresem, nenajdete žádnou větší stavební zakázku. Zdejší firmy žijí z toho, že jsou nuceni vyvážet své zaměstnance za prací tam, kde se podaří vysoutěžit nějaké zakázky. A pokud se už v bruntálském regionu staví, přijedou na práci firmy z jiných, i vzdálenějších regionů.
Neutěšenou situaci zažívají také ti, kteří jsou zvyklí vykonávat sezónní práce?
Řada místních obyvatel je závislá na sezónních pracích, třeba v lesích. Ti koncem roku kvůli zimě, která nastala, o práci přišli. V prosincové statistice pracovního úřadu svou roli sehrálo i to, že se od Nového roku v rámci změny zákonů nevyplácí podpora v nezaměstnanosti těm, kteří dostali spolu s výpovědí odstupné.
Je vůbec nějaká dobrá zpráva, kterou dostáváte od zaměstnavatelů?
Pro mě je potěšitelná zpráva snad jedna. Když jsem hovořil s řediteli velkých zaměstnavatelů z okresu, všichni avizují, že všichni mají kontrakty na zakázky pro letošní rok. Neočekávají výrazné propouštění, na druhé straně nicméně neavizují, že by se chystali počty zaměstnanců nějak navyšovat. Pád žádné z větších společností a firem zatím neočekávám, na Krnovsku ale máme jednu firmu v insolvenčním řízení, z níž přešlo do evidence úřadu práce asi osmdesát pracovníků. Nemáme zatím žádné další informace, že by takto končily i nějaké další subjekty.
