Málokdo si vybaví, že v letech 2005 až 2006 Jiří Ovčáček vykonával vysokou funkci také v tiskovém odboru vlády Jiřího Paroubka. Bývalý premiér Paroubek svou zkušenost s Ovčáčkem popsal expresivními výrazy „nechutný podrazák“ a „prolhaný hlupák“.

Ovčáček Paroubkovy výroky žaloval jako nactiutrhání a vysoudil si odškodné. Z finanční satisfakce pak Ovčáček poslal 15 tisíc korun na účet Nadačního fondu Miloše Zemana. Vzpomínáte na tento Zemanův pokus o prezidentský crowdfunding?

Crowdfunding neboli „davové financování“ je platforma, jak dobrým nápadem nadchnout velké množství dárců pro společnou věc. Miloš Zeman v roce 2013 jako novopečená hlava státu přišel s průkopnickou vizí. Založil fond, aby se každý Čech v rámci svých možností mohl podílet na umořování státního dluhu.

Koncept počítal s tím, že prezident Zeman svou autoritou a osobním příkladem přesvědčí co nejvíc občanů, aby fondu přispěli nějakou korunkou. Až se na transparentním účtu sejdou miliony, Zemanův fond spustí boj proti zadlužování ČR nákupem státních dluhopisů.

Přímo zvolený prezident dostal miliony hlasů, takže „zdroje tu jsou“ jak říkají sociální demokraté. Navíc státní dluh tíží celou společnost, tak by fond měl oslovit i ty, kdo Zemana nevolili. Vzhledem k Zemanově výřečnosti fond měl potenciál nastartovat spontánní vlnu, jako když Češi sbírali peníze na Národní divadlo nebo do Fondu republiky.

Dluhové břemeno rostlo za levicových i pravicových vlád. Zeman vyzval politiky, kteří se na vzniku státního dluhu podíleli, aby následovali jeho příklad. Bývalý premiér Zeman, za jehož vlády zadlužení významně rostlo, po dobu svého prezidentování poctivě odváděl do fondu třetinu platu. Šlo o 60 tisíc měsíčně. Ryzí filantropie?

Politici Zemanův fond většinou vnímali jako populistické gesto a součást jeho politického marketingu. Nejspíš měli pravdu. Jakmile si Zeman uvědomil, že nákup státních dluhopisů mu popularitu nepřinese, změnil účel fondu.

Předávání šeků ohroženým dětem v Klokánku produkuje víc lidumilných emocí, než nákup dluhopisů. Navíc pro Zemanovy fanoušky bylo společné splácení společného státního dluhu příliš abstraktní a nesrozumitelné téma.

Stát nám přece celé dekády jde příkladem, že staré dluhy se mají řešit novými půjčkami. Také proto žijeme v zemi, kde aktuálně běží čtyři miliony exekucí.

Ať už měl Zemanův fond pomáhat dětem, nebo snižovat státní dluh, nebylo snadné pro něj nadchnout širší veřejnost. Zvlášť když se kolem dobročinného fondu motali tak důvěryhodní altruisté jako Vratislav Mynář.

Prezidentský crowdfunding proti dluhům v Zemanově režii sice nefungoval dlouho, ale v principu šlo o geniální nápad, jak má prezident široké veřejnosti vysvětlovat smysluplnost rozpočtově zodpovědné politiky.

Aktuální státní dluh je v přepočtu 250 tisíc korun na jednoho občana. Jeho splácení se týká se každého z nás. Co tak upgraddovat Zemanův nápad s prezidentským protidluhovým fondem?