Ve zprávách šokovala informace o novém zákonu týkajícím se týrání zvířat. Podle něj se totiž každý, kdo krmí zvíře o které se jeho majitel nestará, dopouští trestného činu. Správně by měl totiž vše ihned nahlásit na policii. Okamžitě mi přišel na mysl případ z jedné vesnice na Bruntálsku, kdy si mladí lidé koupili pozemek s tím, že na něm ihned začnou stavět. Nakoupili si stavební materiál a koupili psa, který měl materiál hlídat. Mladým nadšencům se ale věci zkomplikovaly a začátek výstavby se odsunul na neurčito. Itongu uskladněnému pod širým nebem se nic nestane. Zato pes potřebuje minimálně jednou denně jídlo a čerstvou vodu. Nemluvě o úkladu fekálií ve výběhu. Dny běžely a majitel psa se ukazoval na pozemku jen sporadicky. Protože zvířeti byla vidět všechna žebra a bylo více než patrné, že by za kus žvance udělalo třeba stojku na hlavě, začala mu celá vesnice nosit jídlo. Protože se ale zde všichni dobře znají, nikdo nechtěl kazit dobré sousedské vztahy a jít věc nahlásit na policii. Daleko schůdnější se jim zdálo zvířeti sem tam donést zbytky od oběda, které by jinak stejně skončily v popelnici.
Od rána přemýšlím nad tím, kolik takových týraných zvířat a „dobrých sousedských vztahů“ v republice je a jak nový zákon pomůže zamávat s nezodpovědnými majiteli zvířat. Zaznamenají policisté víc oznámení o týraných zvířatech nebo se budeme častěji setkávat s pohledem na kotec, kde uhynulo zvíře kvůli tomu, že se mu kolemjdoucí báli hodit kus salámu, protože by byli za to stíháni?
Patřím k lidem, kteří zvířata milují a nesnesou, když jim kdokoli a jakkoli ubližuje. Proto si troufám říci, že bych týrání ohlásila i za předpokladu, že bych si značně zkomplikovala život sousedskými hádkami. Nejsem si však jista, zda by se takhle v naší republice zachoval každý.
