Od soboty 5. únorabude v Krnově ve Smetanových sadech pokračovat kácení starých lip podél Dvořákova okruhu. Málem jsem si namohl mozek při usilovném přemýšlení, jestli je zrovna toto vhodná informace do rubriky Dobrá zpráva na titulní straně. Je to dobře, že se kácí staré lípy? Loni pár lip ve Smetanových sadech vyvrátila nebo zlomila vichřice, takže z bezpečnostního hlediska to dobrá zpráva určitě je. Na druhou stranu pro nás Krnováky to nejsou jen tak obyčejné ledajaké stromy. Pod těmito lípami mě rodiče vozili v kočárku, chodil jsem pod nimi každý den na základní školu i na gymnázium. Když se rozhlížím po tomto úžasném parku, z každého místa na mě dýchají vzpomínky. Smetanovy sady tvoří pozadí na mých školních fotografiích, a také se už mnohokrát objevily v mých článcích od dob, co jsem se rozhodl živit jako novinář. Vzpomínáte si jaké ostré názorové souboje se před dvaceti lety sváděly o to, zda pustit na cesty do parku kromě chodců také cyklisty? Když jsem chodil na základní školu, operovala v parku parta pionýrských bonzáků, kteří si říkali Reflektor mladých. Jejich činnost spočívala v tom, že ráno hlídkovali před školou s notýsky a zapisovali si jména spolužáků, kteří šli zkratkou přes trávník. Je to obdivuhodné, jak tehdy škola v dětech nenásilnou formou pěstovala pozitivní vztah k udavačství.
Pamatuji si i mnohé stromy, které na svém místě už dávno nestojí. Odjakživa mě bavila mykologie, takže si je pamatujhlavně podle jejich houbového chorobopisu. Vím, na kterém stromě rostly penízovky sametonohé, na kterém sírovec žlutooranžový, třepenitky, šupinovky kostrbaté, choroš březovník, vějířovce nebo hlívy ústřičné, co se dnes prodávají v hypermarketech. V jezírku, které je už dávno bez vody, za mého mládí stříkal vodotrysk. Několikrát jsem se v jezírku koupal v šatech při rozbíjení ledu. Zní to až neuvěřitelné, že jsem v jezírku přímo v centru Krnova pozoroval páření čolků i skokanů, potápníky vroubkované nebo okružáky ploské. Fascinoval mě altánek na promenádní koncerty i skalka, ze které se v zimě sáňkovalo. Balvany na ní tvořily jeskyňku, do které se vlezlo jen dítě, takže to bylo ideální místo na schovku. Až loni jsem se dozvěděl, že to nebyla jeskyňka, ale Grotta Hanse Kudlicha. Taky jsem až nedávno viděl úžasný dokument z cyklu Soukromé století, ve kterém sochař Vincent Havel tvořil sochu Bedřicha Smetany pro Smetanovy sady nebo dokument o sochaři Miroslavu Jiravovi, který v parku umístil zoomorfní sochu – prolézačku Kohouta. Skříňka s barometrem i další místa v parku jsou zvěčněny na slavných snímcích krnovského fotografa Gustava Aulehly. Lípy, které se budou zítra kácet, znám jako sotva odrostlé sazeničky na archivních fotografiích z dob, kdy se v Krnově ještě mluvilo německy. Smetanovy sady vysázeli lidé, kteří na vlastní oči nikdy neviděli nádheru obrovských vysokých korun. Tyto stromy jsou pojítkem s naší minulostí. Odkaz dávných obyvatel Krnova dnešku. Stromy, které letos v parku vysadíme, budou v plné kráse obdivovat Krnované až za sto let. Tak jen doufám, že budeme mít při výběru šťastnou ruku, stejně jako Krnované před sto lety. A pořád nevím. Je to kácení špatná nebo dobrá zpráva?