Werich s Voskovcem v jedné písničce zpívali: „čtěte Bibli, tam to všechno je.“ Jejich doporučení si vzal k srdci jistý Harold Camping, který se svou partou čtenářů bible v uplynulých měsících brázdil státy USA s karavanem a hlásal příchod apokalypsy. Jeho křesťanská sekta je pověstná tím, že nachází v bibli jednu šifru vedle druhé. Po dlouhém luštění vypočítala datum Ježíšovy smrti a z něj odvodila, že 21. května 2011 uplyne 7000 let od biblické potopy. Touto křivolakou cestou dospěla k závěru, že konec světa nastane v den výročí potopy, neboli tuto sobotu.
Nevím, zda skutečně bylo záměrem tvůrců bible poskytnout svým potomkům kratochvilnou knihu hádanek na luštění, ale rozhodně se z toho v křesťanských a esoterických kruzích stala velmi rozšířená zábava. Například Svědkové Jehovovi své věrné straší koncem světa už od svého založení. Zachránit se samozřejmě mohou ti, kdo sdílí jejich víru.
V konkrétních předpovědích, kdy má konec lidstva nastat, jsou ale nepřesvědčiví. Předpověděli ho na rok 1874, a když se nic zvláštního nedělo, odložili tuto událost na rok 1881. Pak si zkusili typnout rok 1920 a poté se marně těšili na konec světa ještě několikrát. A koho nebaví číst bibli, má po ruce proroctví Sibyly nebo Nostradama, která fascinují apokalyptiky po celá staletí. Jejich nesrozumitelná poselství se totiž dají vyložit téměř jakkoliv. A komu ani proroctví nestačí, má k dispozici kalendář Mayů, nepřeberné ufologické teorie nebo kruhy v obilí.
V sobotu jsme se s rodinou rozhodli, že se letos do vyhlížení apokalypsy také zapojíme. Chtěli jsme si vyzkoušet, co je na tom konci světa tak zajímavého. K obvyklému pikniku na zahrádce jsme si naladili polskou rozhlasovou stanici Roxy, na které moderátoři v pravidelných vstupech hlásili kolik hodin a minut ještě lidstvu zbývá do apokalypsy.
K tomu pouštěli tu nejlepší hudbu, aby si posluchači v závěru své existence poslechli něco hodnotného. Když už se zánik lidstva přiblížil, společně jsme si s manželkou a se všemi přítomnými příbuznými poděkovali za společně strávené chvíle a popřáli si vzájemně pěkné katastrofické zážitky. Pak jsme koukali na nebe a typovali, ze kterého mraku ta katastrofa asi přijde. Několikrát v dálce zahřmělo a bylo po všem.
Čekal jsem od konce světa rozhodně víc, takže jsem byl poněkud zklamaný a navíc jsem se musel vyrovnat se skutečností, že v neděli půjdu do práce psát tento komentář. Místo nedělní šichty jsem čekal spíš soudný den, zatracení hříšníků, návrat Ježíše nebo něco podobného. Všem ostatním se ale konec světa moc líbil, takže si určitě v roce 2012 tuto seanci zopakujeme. Asi se z toho stane naše rodinná tradice. Když se sejdeme, hezky si popovídáme a preventivně se rouzloučíme, určitě budeme spokojení ať už předpověď vyjde nebo ne. A taky to vyjde levněji než Vánoce, vždyť kdo by si před odchodem do nicoty lámal hlavu s nějakými dárečky.