Po roce nám zase skončil letní čas, a po víc jak půlstoletí nás opustilo také analogové televizní vysílání. Počet lidí na planetě Zemi právě dnes oficiálně dosáhl sedmi miliard. A jak to spolu souvisí?

Koncem šedesátých let, když jsem se narodil, jsme žádný letní čas nepotřebovali. V našem činžáku tehdy byl jediný televizor a rodiče se chodili na ten zázrak dívat k sousedům. Hlavně když dávali hokej nebo krasobruslení, to se pak u jediné zrnící černobílé bedny sešly partaje z celého domu.

Museli jsme tehdy vést pospolitý život, a to nejen kvůli televizi a komunistickým tezím o kolektivismu, ale hlavně na Zemi žila pouze polovina současného počtu obyvatel, takže jsme se snažili, aby nám v tom liduprázdném prostředí nebylo smutno.

Během mého života se počet obyvatel Země zdvojnásobil. Pokud populační explozi nepřibrzdí války, epidemie, hladomory, katastrofy nebo antikoncepce, možná se dožiju stavu, kdy nás bude na planetě trojnásobek. To už se lidstvo nevleze na chodníky a krajníci začnou padat do vozovky.

Zpráva Fondu OSN pro otázky populace (UNFPA) předpovídá, že už do roku 2050 se počet obyvatel Afriky ztrojnásobí a Indie v populaci předběhne Čínu. V tomto očekávání brzkého stěhování národů v důsledku přelidnění nechceme nic ponechat náhodě a právě proto měníme náš středoevropský čas na východoevropský.

Každý rok od jara do podzimu se dobrovolně připravujeme na časový režim, který platí kolem 30. poledníku, tedy v Petrohradě, Kyjevě, Istanbulu nebo v Káhiře. Žádný jiný rozumný důvod proč hýbat s ručičkami hodin mě nenapadá. Snad se mýlím, a jednou mi v té naší digitální televizi plné kanálů dokážou vysvětlit, jak to je s tím podivným letním časem doopravdy.