POZNÁMKA FIDELA KUBY

Výsledkem je velmi zajímavý žebříček. Podle očekávání se na špici oblíbenosti objevili lékaři, učitelé, zdravotníci, vědci a projektanti. Kupodivu ani morbidní hesla typu náš exodus váš exitus nepřipravily lékaře o prvenství v žebříčku oblíbenosti a nepošramotily jejich dlouhodobě vysokou prestiž. Když jsem si porovnal aktuální výsledky s podobnými průzkumy z předchozích let, ukázalo se, že lékaři jsou v žebříčcích oblíbenosti stejnými favority jako Karel Gott ve Zlatém slavíkovi.

Ve středu žebříčku najdeme rozmanitou skupinu nesourodých profesí jako policista, truhlář, manažer, starosta, sportovec nebo majitel obchodu. Průměr bývá celkem šedý a nezajímavý, neurazí ani nenadchne. Daleko víc se dozvíme na opačném konci spektra. Závažným podnětem k zamyšlení pro mě byla skutečnost, že do kategorie nejméně oblíbených profesí nepochybně patříme také my novináři. Skončili jsme v žebříčku na dvacátém místě z 26. Jaké asociace asi táhly hlavami respondentům, když nás takto kriticky hodnotili? Vzpomněli si při tom jen na Rudé právo, fotografie nahaté Jiřinky Bohdalové na balkonu hotelu, na Ruperta Mudrocha a Silvia Berlusconiho, nebo také na mě? Bohužel jsem v uplynulých týdnech musel psát o několika mimořádně smutných událostech, a rozhodně se při tom nedostavil pocit uspokojení z dobře vykonané práce. A když mi pak přišlo několik mailů typu „to se ti to fotí a píše o cizím neštěstí, taky tak jednou stejně skončíš“ cítil jsem se ještě hůř. Když pokrývač kvalitně a ve sjednaném termínu spraví střechu, nikoho taková informace nezajímá. Když ale z té střechy spadne a zabije se, seběhnou se k tomu novináři, fotografové a kameramani ze všech médií. Tak je to na světě zařízeno a já s tím nic nenadělám, takže nemá smysl si kvůli tomu kazit den.

Abych si spravil náladu, nezbylo mi, než se podívat na konec tabulky, koho jsme to v oblíbenosti vlastně porazili. Na 22. místě skončili kněží, což je v naší ateistické společnosti celkem pochopitelné, když hlavní asociací na tuto profesi jsou zneužití ministranti, křižáci, upálené čarodějnice a církevní restituce. Co mě ale zvlášť potěšilo, byli ministři na 24 . a poslanci parlamentu na 26. místě. Tedy ti, co často na adresu novinářů používají slova jako hnůj či žumpa. Měl jsem konečně dobrý pocit, že jsme porazili skutečně náročného soupeře, který se cítí být elitou národa, rozhazuje naše peníze za předražené dálnice, pandury a gripeny, a o mezení poslanecké imunity mluví jen před volbami.