Při jasné bezoblačné noci se s chutí natáhnu na záda a koukám na oblohu, přes kterou se táhne slabý pás světla: Mléčná dráha. Teprve výzkumy ve 20. století ukázaly, že Mléčná dráha je vlastně Galaxie, kterou pozoruji ležíc na zádech poblíž jedné z jejích 200 miliard hvězd. Podobně jako Země obíhá kolem Slunce, otáčí se také celá naše sluneční soustava kolem středu Galaxie. Jeden oběh, něco jako galaktický rok, trvá naší sluneční soustavě 220 milionů let. Pokud naše sluneční soustava obíhá kolem středu Galaxie konstantní rychlostí, mohlo Slunce za dobu své existence vykonat sotva 25 oběhů. Galaxie je domovem nejen naší sluneční soustavy, ale miliard dalších hvězd a jejich planet, tisíců hvězdokup a mlhovin. Ať už koukám do nebe v Krnově nebo na Osoblažsku, dál od světelného smogu, nic moc konkrétního na Mléčné dráze neuvidím. Co vlastně víme o nejbližších hvězdách? Jaká je ta naše rodná Galaxie, naše mateřská Mléčná dráha? Už se nemůžu dočkat, až nám to všechno 10. února v krnovské knihovně představí Ivo Míček, člen České astronomické společnosti, na fotografiích pořízených na jedné z nejvýkonnějších observatoří světa na Mt. Paranalu v Chile. Potkáme se tam?