…Je nutné potlačovat bobry tam, kde ohrožují čističky, zámecké parky, vodní elektrárny, silnice, rybníky nebo zaplavují sklepy. Je ale nutné definovat i to, v jakém prostředí pracovití bobři nikomu a ničemu nevadí.
Řeka Lužná pod Slezskými Rudolticemi protéká údolím s tak strmými břehy, že sem správci toku ani dřevorubci s pilami nechodí. Proto tu příroda připomíná bezzásahové zóny v rezervacích a lužní pralesy.
Nejen stromy ohlodané od bobrů, ale také ty vyvrácené větrem a ty s uhnilými kořeny zde tlí bez zásahu člověka. Stromy rostou i přímo v neregulovaném přírodním korytě Lužné, která tvoří spoustu meandrů.
Když někde napadané dřevo zvedne hladinu, voda zaplaví okolní bažiny a brzy se vytvoří koryto jinde. Tak už to v ekosystému lužních mokřadů zkrátka chodí.
Nikomu to nevadí, protože kromě úzkokolejky vysoko nad řekou není v dohledu žádná infrastruktura ani zástavba. Z laického pohledu si bobři vybrali v Lužné ideální lokalitu.
Také dokázali, že své práci rozumí. Zdejší bobři se totiž prezentují promyšlenou konstrukcí hráze. Změť klacků a větví zapřeli o vzrostlé živé stromy a také o vývraty, které jsou nakloněné proti proudu a částečně ukotvené svými kořeny.
Tipnul bych, že celou hráz najednou nezboří ani velká povodeň. Jisté je, že se bobři v Lužné nadřeli a prokázali svou inteligenci.
Chytře zvolili místo pod vysokým svahem, na kterém mohou šmírovat fotografové se svými stativy i přírodovědci s dalekohledy, aby zaznamenali, jak se hráz proměňuje.
Jak postupně hromadí sedimenty a zarůstá rostlinami. Také odtud budou mít přírodní vodní dílo jak na dlani školní exkurze i turisté z parních vláčků, kteří se poučí přírodopisnou atrakcí, aniž by rušili pracovité bobry.
Jsem moc zvědavý, k jakým závěrům dospěje Povodí Odry až dojde na posuzování bobří hráze v Lužné pohledem vodohospodáře a správce toku.