Pro Polsko i pro nás byl v historii klíčový rok 1918, kdy se v důsledku první světové války překreslovala mapa Evropy. Slavíme stejnou událost, v podstatě společné narozeniny.

V Krnově 28. října často hostují polské delegace a 11. listopadu vyráží zástupci Krnova do partnerských měst v Polsku. A znovu zjišťují, jak si jsou Češi a Poláci blízcí, a to nejen jazykově.

Těší mě, že máme na severu dobré sousedy, a současně se snažím vzpomenout, proč vlastně hranice mezi námi byla tak dlouho uzavřena. Před čím že nás to pohraničníci chránili ?

Je mi jasné, proč demokratické, kapitalistické a současně bohaté Rakousko a Německo za studené války byly pro komunistický režim ideologickým nepřítelem. Proč jsme ale ze socialistického Československa do socialistického Polska cestovali jen na pozvání? Proč jsme nemohli jet na kole na koupaliště v Petrovicích nebo vystoupit na nádraží v Glucholazích, když tam vlak stejně zastavoval?

Někdo nám dluží vysvětlení.

A rovnou by mohl vysvětlit i to, proč jsme v roce 2002 ve Vysoké postavili obrovskou celnici za víc jak šedesát milionů korun a v roce 2007 jsme ji potichu zrušili, protože v Schengenu jsou celnice zbytečné. Zdali pak si při dnešní návštěvě Osoblažska pan prezident Zeman vzpomene, že tam před pár lety otevíral velkou celnici, která dnes slouží jako herna?