Jako starší žák v červených trenýrkách s modrou dřevěnou tyčkou jsem v roce 1980 napochodoval Bránou borců na krnovský stadion. Zacvičil jsem tehdy tak přesvědčivě, že jsem to přes okresní spartakiády dotáhl až na Strahovský stadion.

Řekli nám o něm, že je největší na světě, tak jsem byl zvědavý, co se mnou ta megalomanská aréna udělá, až budu jedním z 10 000 mravenečků. Myslel jsem při cvičení hlavně na to, která pak z těch mrňavých teček v dálce na tribuně je asi soudruh prezident Gustáv Husák. Spartakiáda ale nebyla jen o cvičení.

Všichni cvičenci dostali odznak, se kterým jsme mohli zadarmo jezdit po Praze. Naše krnovská výprava toho využila maximálně. Tehdy bylo metro senzační novinka, takže jsme ho zkoumali z konečné na konečnou i se všemi přestupy a moc nás to bavilo.

Sletový průvod centrem města - XVI. VŠESOKOLSKÝ SLET 2018

| Video: Youtube

Poprvé v životě jsem viděl eskalátory a dveře na fotobuňku. Hezké zážitky se v mých vzpomínkách ale mísí s bolestivými fyzickými tresty, protože mnozí tělocvikáři, včetně našeho, neodolali pokušení ty modré tyčky využít k mlácení žáků přes hýždě.

Při čekání na seřadišti se méně nadaní cvičenci poznali podle toho, že jim z červených trenýrek koukaly modré podlitiny. Po nocích jsme si se spolužáky vyprávěli strašidelné historky o tom, jaké hrůzy při nácviku spartakiádní skladby zažívají vojáci základní služby, kde je šikana, ponižování a násilí součástí bojové přípravy.

Když jsem sledoval téměř nahé zaprášené vojáky, jak se při tanci na stadionu mužně objímají a lezou po sobě na vrchol lidské pyramidy, měl jsem soucit hlavně s těmi heterosexuálními. Modlil jsem se, aby mě na vojně spartakiáda minula.

Omlouvám se sokolům za své asociace na spartakiádu. Vím, že spartakiáda byla něco úplně jiného než všesokolský slet, ale dost se to plete. Asi proto Andrej Babiš na sletu sokolů sklidil potlesk i pískání současně.