Proto jsem si navzdory varování před bouřkami 15. srpna bez obav užíval rudoltické dožínky. Odpolední příchod deště s hromy a blesky jsem vnímal víc jako vysvobození z otravného vedra než hrozbu.

Zrovna jsem si v lůně přírody liboval, jak slunce zmizelo za hradbou mraků a vyprahlá půda konečně dostala přísun vláhy, když mé periferní vidění upoutalo něco neobvyklého na obloze. Ve směru na Pelhřimovy se spodní okraj jednoho bouřkového mraku zformoval do trychtýře.

Hned se mi vybavilo, že podobný úkaz se náhodným svědkům podařilo natočit 18. června 2013 nad Krnovem. Ten den v 17.30 hodin začalo Kostelec a Ježník pustošit tornádo. Já jsem svůj trychtýř nad Pelhřimovy zahlédl v 18.15 hodin.

Na internetu jsem už zhlédl nejedno katastrofické video a v televizi jsem sledoval spoustu dokumentů o lovcích tornád v Oklahomě a Texasu. Proto vím, co se v takových situacích má dělat. Musíte se vrhnout po kameře nebo foťáku a při tom nadšeně nebo vyděšeně opakovat: „Oh, my god!"

Výlevka sice vydržela na nebi, než jsem v batohu našel foťák, ale ten dolní apendix se jí zkrátil. Aby se takový zárodek změnil ve skutečné tornádo, musel by se chobot čili tromba dotknout země. Místo toho se úkaz po třech minutách tiše rozpadl.

Uvědomil jsem si, že kromě mě a manželky trychtýř u Pelhřimov asi nikdo neviděl. Na fotkách vypadá neškodně až banálně. Prostě divný mrak. Možná byl ten pokus o tornádo určený jen pro nás. Soukromý meteorologický výjev.