Člověk neznalý poměrů by myslel, že Krnov v průmyslové zóně opravdu nechce rostliny ani živočichy. Opak je pravdou. Zástupci Krnova jsou nadšení z miliardového projektu na průmyslovou produkci zeleniny a ryb. Akvaponická farma Taneco je podle nich výhra v loterii, na kterou Krnov dlouho čekal.

Bohužel průmyslovou zónu dotoval stát, takže teď Krnov musí se skřípěním zubů respektovat pravidlo „kdo platí, ten poroučí".

Přestože vztah Krnova s Tanecem se rozvíjel jako oboustranná láska na první pohled, kvůli nešťastné dotaci jim ministerstva financí a průmyslu hážou klacky pod nohy. Jde o první projekt svého druhu v Evropě, takže byrokracie ještě nemá pro průmyslové ryby a zeleninu zavedenou kolonku. A co se nevejde do kolonek to je lepší zakázat.

Je to jistější, než kvůli novým technologiím měnit archaické definice zemědělské, rybářské a průmyslové produkce. Místarosta Krnova Michal Brunclík přemlouval zastupitele, ať zkusí pomoct Tanecu deklarací o spolupráci s městem. Většina zastupitelů tuší, že je to improvizace s velkým rizikem a nejistým výsledkem.

„Toto zastupitelstvo na můj vkus hodně filozofuje a v mnoha rozhodnutích je více než ustrašené. Důsledek toho je totální stagnace. Nerad bych se dočkal toho, že se jednou budeme dívat na záda Bruntalákům a jiným, protože tam je progres úplně někde jinde," pokáral Brunclík opatrné krnovské zastupitele.

„Smíříme se s tím, že v Krnově nebudeme. Máme dalších šest průmyslových zón rozjednaných po republice, tak budeme jinde. Sorry, když to tady nechcete," vyčetl krnovským zastupitelům zástupce Taneca.

Pokud Krnov už deklaroval, že pozemky v Červeném Dvoře nesmí sloužit pěstování rostlin ani chovu živočichů, měl by se toho držet. Pak je logické, že Taneco investuje jinde. Krnov sice má skvělou vodu, ale Bruntál a Holešov mají jiné přednosti: volnost při obsazování průmyslové zóny.

Problém není ustrašenost zastupitelů, ale to, že Krnov přistoupil na evidentně hloupé dotační podmínky.