S nápadem přeměnit vzorkovací dílnu dezinatura na základ muzea textilnictví přišla Jitka Navrátilová před dvaceti lety. Celý život pracovala v Karnole.

Karnola je národní kulturní památka, která vyhořela 20. prosince 2017 krátce před zahájením revitalizace.
Rozhodnuto: Megamuzeum Karnoly nebude. Zastupitelé Krnova se vzdali 95 milionů

Zjistila, že tady na jednom místě máme zkoncentrované know how krnovských textiláků za posledních 150 let. Navíc tu skončily vzorkovníky látek, které obchodníci s textilem vozili do Krnova ze světových výstav, od partnerů i od konkurence.

Bylo jí jasné, že světově unikátní databáze textilní výroby nesmí skončit na skládce. Kdyby se podařilo krnovské vzorkovníky digitalizovat a porovnat s filmovými záběry a archivními fotografiemi, nejspíš nám počítače dokážou vyhodnotit, která firma vyrobila látku na frak Oldřicha Nového, sako Edvarda Beneše nebo manšestráky vašeho pradědečka.

Vyprošťování kamionu na Bruntálsku, středa 5. února 2020.
Podívejte se: Hasiči vyprošťovali ve středu na Bruntálsku dva kamiony

Další osobností tohoto procesu je památkářka Ľubica Mezerová. Ta ve spolupráci s Národním památkovým ústavem NPÚ přispěla k prohlášení Karnoly národní kulturní památkou v roce 2004. Navrátilová i Mezerová obdivují muzeum rýmařovských hedvábníků. Přesně o takové minimalistické expozici snily v Karnole.

Inspirací pro obří muzeum za 223 mega byly ale spíš brownfieldy typu Landek park, Dolní Vítkovice nebo Forum Nová Karolina.