Umělci nám připomenuli naše křesťanské kořeny. Vztyčili před krnovskou poliklinikou moderní variaci na morový sloup. Zbožní lidé za baroka dobře věděli, co se sluší a patří v dobách ustupující pandemie: postavit pořádný morový sloup. Symbol díků za ukončení epidemie. A také jako ochranu před dalšími vlnami.

Morový sloup před krnovskou poliklinikou v dobách koronaviru není tak úplně originální nápad. V Plzni při této příležitosti umělci zrestaurovali barokní morový sloup ze 17. století. Ve Svatoňovicích na Trutnovsku zase místní tesaři postavili na návsi covidový sloup s alegorií koronaviru.

S pomocí internetového překladače převedli do latiny větu "Odejdi a už se nevracej" a napsali ji na sloup. Podle latiníků by vzdělanec výsledný nápis EGREDIUNTUR ET NON REVERTUNTUR přeložil spíš jako "vyráží na pochod a nevracejí se", ale ty doby, kdy i skladníci ve šroubárně si toužili přečíst Vergilia v originále, už jsou dávno pryč.

Ikonograficky správně by symbol kroronáče na vrcholu svatoňovického sloupu měla pošlapat panna Maria nebo by ho mohli nějak triumfálně přemoci patroni proti morovým ranám typu sv. Rocha nebo sv. Rozálie z Palerma.

Také mučednice z prvních staletí křesťanství sv. Korona byla uctívána jako patronka chránící před epidemiemi.

Dnes už sice víme, co pandemie způsobuje a jak se chránit očkováním, ale proč si nepřipomenout dávné barokní metody? S tuplovaným Pfizerem v rameni modlitba u krnovského morového sloupu rozhodně nemůže uškodit.