„Někteří určitě byli trochu nachmelení, jiní zase v euforii z blížícího se vystoupení jejich oblíbené kapely. I tak mám právo na dojetí. Důvěra ve svého starostu ale má své limity,“ komentoval událost starosta s tím, že velkorysé projekty a obrovské investice zaberou spoustu času, takže nestíhá odpovídat na desítky smsek a zpráv, kterými Krnované zahltili jeho messenger i mail. Připomenul, že ne všechno musí osobně řešit starosta, když kromě něj jsou na radnici dvě stovky schopných úředníků.

Starostův čas je objektivně vzácná komodita. Přesto Tomáš Hradil věnoval spoustu času německým rodákům, kteří přijeli na týden do města svých předků.

Máme vzácnou příležitost naslouchat německy hovořícím Krnovanům, dokud jim věk a zdraví dovoluje podat svědectví o své době. Rozešli jsme se s nimi ve zlém. Dlouho jsme spolu nemluvili. Nesli jsme si svá traumata Mnichova a protektorátu. Němci zase z konce války a odsunu.

Teď zjišťujeme, kolik máme stejných pozitivních zážitků. Rodinné vycházky na Cvilín i výlety na Praděd. Chodili jsme do stejných škol, bydleli ve stejných ulicích. Všichni jsme krnovští lokálpatrioti. Češi i Němci.