Když komunistický zastupitel prosazoval ulici Květná, všichni si klepali na čelo, jak se to bude listonošům plést s ulicí 9. května. Zmatený zastupitel pobavil kolegy, když zapomněl hlasovat pro svůj návrh. Květná to nebude. Větší podporu měla ulice Lichtenštejnů. Kníže vládnoucí lichtenštejnskému státu má podle ústavy nárok užívat titul Vévoda krnovský. Lichtenštejnové získali Krnovsko v roce 1622 a s jejich vládou byla spojená nejen rekatolizace, ale i rozkvět regionu. Financovali obnovu vyhořelého poutního kostela na Cvilíně, výstavbu Střeleckého domu i krnovské nemocnice, darovali pozemky pro vznik Mikulášské ulice i gymnázia. Krnov by si Lichtenštejnskou ulici zasloužil, ale hlasů bylo pořád málo.
Co tak ulice pojmenovaná podle krnovského dirigenta Karla Dospivy nebo slavného rodáka architekta Leopolda Bauera? Oba byli ve svém oboru géniové a Krnované jsou na ně právem hrdí. Protiargument říká, že Krnovu by lépe slušelo divadlo Karla Dospivy a že Bauerova ulice by měla být na dohled některé Bauerovy stavby.
Počátkem šedesátých let vykonával vojenskou službu v krnovských kasárnách nedávno zesnulý herec a charakterní člověk Jan Tříska. Mluvil v krnovském rozhlase po drátě, chodil na motorkářské závody za cvilínským nádražím, spolupracoval s krnovskými ochotníky a viděl spoustu filmů v kině Mír. Co tak ulice Vojína Třísky? Ve srovnání s Leopoldem Bauerem, Karlem Dospivou a Lichtenštejny strávil vojín Tříska v Krnově pouhý rok, takže z návrhů vypadl hned na začátku.
Krnovská kasárna sice vyvolávají negativní asociace na sovětské okupanty, ale sídlila v nich také československá a rakouská armáda. Kasárenská ulice v rezidenční lokalitě Nová kasárna v bývalých kasárnách je slavným vítězstvím konvence nad invencí.
