Na co jsem hrdý?

Na zlepšující se kvalitu života ve městě, převážně díky zrenovovaným či nově vybudovaným objektům. Z aktivního vyžití bych uvedl wellness, které mě po deseti letech dostalo opět do „umělé“ vody, a to opakovaně. Nemohu neuvést krajinu, ve které žijeme.

Na ní si cením jakožto cyklista také toho, že se mohu vydat po silnici během jedné hodiny do Jeseníků a přitom se neprodírat kolonami automobilů. Což už se rozhodně nedá říci o našich nejbližších větších okolních městech, jako je Olomouc, Ostrava nebo Opava. Z pasivního vyžití bych uvedl kino, které je velmi pěkné a pohodlné a přitom nemá závratné vstupné.

Co mě štve?

Určitá bezohlednost a neochota některých lidí spolupracovat minimálně na tom, co by město mohlo udělat pěknějším, nejen v očích návštěvníků. Mám na mysli odpustit si vulgaritu a agresivitu jedinců jak v chování, tak v činech, projevy neúcty k cizímu majetku, rozházené odpadky v ulicích. Mám dojem, že touhu po veřejném blahu jsem již v jiných městech viděl větší.

V tomto ohledu patříme podle mého názoru spíše k tomu horšímu průměru v republice. A je to škoda. Tímto si totiž můžeme život opravdu hodně zpříjemnit, přičemž nemusíme z kapsy vytáhnout ani korunu.