Co mě štve?
To, co mě zlobí už hodně dlouho, má společného jmenovatele: rozpočtové určení daní. Chápu, když ministr financí z nějakých politických důvodů obhajuje financování Prahy se zdůvodněním, že je potřeba ji platit současně jako celý kraj i jako krajské město, ale současně není sebemenší důvod, aby Ostrava, Plzeň či Brno měly mít vyšší koeficient určující příjmy než třeba Olomouc. Jsem sice členem komise, která pracuje na přípravě nového zákona o rozpočtovém určení daní, a zastupuji tam nejmenší obce, které mají kolem 500 obyvatel, ale už teď jsem skeptický k tomu, zda se podaří něco zásadního změnit. Problém vidím v tom, že většina poslanců v parlamentu pochází právě z velkých měst, která nebudou chtít aby jejich příjmy klesly významně níž. Je obrovský problém něco prosadit, když z malých obcí je v parlamentu sotva desítka poslanců.
Na co jsem hrdý?
Velmi si vážím iniciativy starostů z okresu Bruntál, která je známá jako Osoblažská výzva. Sám jsem v roce2007 začínal s podobnou peticí na podporu venkova a tehdy podepsalo to asi 250 starostů. Pak když jste tu petici zveřejnili, už jsem neměl čas dál ty podpisy sbírat a evidovat, takže ani přesně nevím, u jakého čísla to nakonec skončilo. Jisté je jen to, že zveřejněním to celé vyšumělo a žádné významné změny jsme nedosáhli. Nechci ale nikoho odrazovat, každá iniciativa je dobrá, i když nemáte sílu, abyste cokoliv změnili. Čtyři desítky starostů, které stály u zrodu Osoblažské výzvy, je zatím příliš málo, aby mohly čelit státní byrokracii a ovlivnit zavedené politické strany.
