Co mě štve?

Když mne něco štve, znamená to, že na to myslím a otravuje mi to život. Protože nic takového trvalejšího charakteru neznám, musím říct, že mne neštve nic. Ale jsou samozřejmě věci, které mně sice neštvou, ale které se mi nelíbí. Třeba krátká paměť, to když zapomínáme na fronty na maso, příděl mandarinek pouze na Vánoce, podpultové zboží pro vyvolené, zanedbaná města, vzteklé prodavačky, strach říct něco nahlas a na nesvobodu vůbec. Tím neříkám, že by dnes bylo vše OK, ani náhodou. Udělala se spousta dobrého, ale díky tomu špatnému, například korupci, rozkrádání, špatným mezilidským vztahům, to získalo trpkou příchuť. Bylo prohospodařeno obrovské porevoluční nadšení lidí a bohužel nebyl pozitivněji využit potenciál, který přináší svoboda.

Nač jsem hrdý?

Jsem hrdý na naše učitele. Pracují pod velkým tlakem. Narůstá tlak rodičů i žáků, kteří za neúspěchy vidí učitele a ne nedostatečné schopnosti a morálně volní vlastnosti svých dětí. Současně stoupají požadavky na vzdělání a výkon učitelů. Při tom jim nejsou vytvářeny odpovídající pracovní podmínky. Absence rozumné koncepční státní vzdělávací politiky nahnala na gymnázia žáky patřící na odborné školy, na tyto zase žáky patřící na učiliště, která jsou poloprázdná. To přineslo všem školám a učitelům nové problémy, které nemuseli v minulosti řešit. Úroveň znalostí žáků klesá, učitelé musí snižovat požadavky, ale i to méně co požadují, dá mnohem více práce dostat do hlav žáků. A to nemluvím o tom, že jejich práce při tom všem není finančně doceněna.