V září navštívili Krnov německy hovořící rodáci, kteří po válce byli odsunuti do Německa. Trvalo nám celá desetiletí, než jsme si k nim našli cestu a dokázali se podívat na dějinné události také jejich očima.

Dnes už jsme hrdí na významné rodáky, přestože hovořili německy, umíme se vcítit do traumat vyhnanců potrestaných v duchu kolektivní viny a jsme schopni natočit film typu Habermannův mlýn, ve kterém Češi nejsou kladnými hrdiny.

Ve středu se v krnovské čajovně na besedě o Rusku představil sympatický rusky hovořící pár. Olja se svým manželem Olegem k nám přijela na svatební cestu a nebyla to náhoda. Olja má ve svém rodném listě uvedeno jako místo narození Krnov.

Musí se ale vyrovnat s tím, že pro obyvatele jejího rodného Krnova jsou její rodiče okupanty a vzpomínky na ně vyvolávají řadu negativních emocí. Dokážeme se někdy plně vyrovnat s tím, že někteří krnovští rodáci hovoří německy a jiní rusky?