Otec žáka jedné ze základních škol ve Frenštátu pod Radhoštěm nejspíš jako skalní odpírač rozhodl, že jeho dítě ve škole nosit roušku nebude ani se nenechá testovat. A proto tím pádem do školy nepůjde…

Touha jeho syna dostat se zpět mezi spolužáky však byla silnější a na rozdíl od svého otce se nenechal odradit ani rouškou ani „ošmrdláním“ kousku vaty v nose či naplivání do kelímku v testovací sadě. Sám rozhodl, že si klidně test udělat nechá a ve škole zůstal.

Ukázalo se, že zásadní rozdělování společnosti je výhradně doménou dospělých. A taky že dospělí by se občas leccos mohli od svých dětí přiučit.

Těžko říct, v jaké pozici bude chlapec, který si postavil hlavu, doma. To už asi nezjistíme. Každopádně hlava rodiny dostala lekci z demokracie. A rozhodně bych to nepodceňoval věkem dotčených.

Demokracie je o tom, že kdo dostane více hlasů ve volbách, bude mít možnost rozhodovat o pravidlech, která by měli všichni dodržovat. Demokracie dovoluje, že kdo s nimi nesouhlasí, může to nahlas, svobodně a beztrestně vyjádřit. Ale to je tak všechno, co s tím může dělat.

Až příští volby vyhraje „flákanec“ Volný (jakože nevyhraje) tak holt může přijít s vlastními pravidly, která budou muset všichni ostatní dodržovat. A když se jim to nebude líbit, můžou to na nějaké demonstraci světu sdělit. A to je tak asi všechno, co s tím budou moci dělat. Holt demokracie. Dětem je to jedno. Ty se chtějí setkávat se svými vrstevníky, flákanec neflákanec.