Když se rodák z arménského Jerevanu Gevorg Avetisjan před více než dvaceti lety s rodinou usadil na Ostravsku, vůbec netušil, že by ho medovníky z kuchyně své sestry Hasmik mohly živit, že dvakrát zvítězí v soutěži Podnikatel roku Moravskoslezského kraje a jeho výrobky se stanou žádaným českým artiklem ve světě. Vystudoval totiž vysokou školu umění, živil se jako interiérový designér, vymýšlel interiéry velkých hotelů, restaurací, kanceláří nebo bytů.

A po patnácti letech jezdí do návštěvnického centra továrny, které se muselo výrazně rozšířit, autobusy plné milovníků medového dortu, aby si ze speciálního koridoru prohlédli nejen současnou výrobu, ale i starý sporák s obrovským hrncem na plotně jako vzpomínku na časy, kdy s výrobou Marlenky doslova na koleně Gevorg Avetisjan začínal. A nemyslete si, že si výrobu v Marlence prohlédnete hned, když přijdete.

Na termín exkurze se čeká dva měsíce, v loňském roce v návštěvnickém centru přivítali 2769 zájemců, jen do konce letošního  dubna se přišlo podívat 5507 návštěvníků, mezi kterými jsou nejen Češi, Slováci nebo Poláci. Přivítali i hosty Z Koreje nebo z Indie. Zájem je tedy opravdu obrovský, a to je nejlepší reklama.

„Arméni vždy pekli dobré dorty, moje sestra má zlaté ruce a využila starou rodinnou recepturu. V začátcích pekla od rána do večera, dělala to s nadšením, a to se pozná. Nepoužíváme konzervační přísady a syntetická barviva, všechny naše výrobky jsou z kvalitních přírodních produktů a při běžné pokojové teplotě vydrží až tři měsíce.“ Zájemců i zakázek přibývalo a zanedlouho se Gevorg Avetisjan rozhodl pro stavbu továrny za 300 milionů korun.

V Lískovci tak vyrostla jedna z největších cukrářských výroben v Evropě, v níž pracuje přes 265 lidí na tři směny v plně automatizovaném provozu. Podnik se postupně rozšiřoval, vyžádal si další investice, jen letos bylo proinvestováno 250 milionů korun. Loni se zde vyrobilo 7,5 milionu produktů včetně dvou milionů kusů dortů. I proto bylo potřeba postavit automatizovaný sklad, vysoký čtyřicet metrů, dostavují se šatny pro 350 zaměstnanců, které by továrna k pokrytí zakázek potřebovala.

„Na Marlenku máme patent, stala se z ní respektovaná značka a konkurentů či padělatelů se nebojíme. Naše výroba stále stoupá, proti roku 2017 jsme obrat zdvojnásobili. Posledních pět let máme nárůst 20 procent. Přitom cenu jsme od prvopočátku nezvýšili ani o korunu, přestože ročně proinvestujeme 100 milionů korun. Dva roky se již vyrábíme i bezlepkové dorty a kuličky, s německou firmou RUF jsme uzavřeli smlouvu na Marlenku v sáčku, kterou si tak už lze vyrobit doma. A máme připraveny i novinky v sortimentu. S jedním z nejlepších italských výrobců jsme rozjeli výrobu zmrzliny, zanedlouho bude na trh uveden i jogurt, nejlepší u nás, zde spolupracujeme s firmou Madeta,“ usmívá se Gevorg Avetisjan a připomíná i brzké otevření kavárny ve Frýdku, ve které Marlenka spojí arménské chutě kávy a dortů. I v tom se projevil jako velký patriot, další města musí počkat.

Už v roce 1705 do Prahy přišel Armén jménem Georgius Deodatus Damascenus, který naučil Čechy pít kávu, v domě U Zlatého hada na rohu Karlovy a Liliové ulice zřídil první pražskou kavárnu. Jiný Armén nejdříve na Moravě a ve Slezsku a pak i ve světě naučil milovníky sladkých dobrot jíst arménské dorty a zákusky.