Zdeněk Chroboczek ví, jak se přenést do doby vynálezů mistra Leonarda

Společenství severských pánů putuje po akcích na hradech, zámcích, jarmarcích a muzeích, ale poslední dobou ho nejčastěji můžete potkat na zámku v Hošťálkovech. Tam představilo vynálezy Leonarda da Vinci, střelbu z katapultu, stavbu dřevěného jeřábu i renesanční kamenickou dílnu.

Zdroj: Deník / František Kuba

„Původně jsme chtěli nabídnout i pozorování pozorování noční oblohy stejným dalekohledem, jaký měli k dispozici Koperník a Galeleo Galelei. Byl jsem konzultovat v optice u paní Novotné na krnovském náměstí, kolik by stálo vybroušení čoček metodami, jaké byly k dispozici ve středověku. Bohužel výroba takového dalekohledu by spolkla celý grant, který jsme dostali na všechny da Vinciho vynálezy,“ uvedl Zdeněk Chroboczek s tím, že středověkým dalekohledem stejně uvidíme totéž, co zobrazí moderní dalekohled. Ten, co koupíte za pár korun i se stativem.

Zdroj: Deník / František Kuba

Zdeněk Chroboczek vysvětloval v optice jak se čočky zasadí do rámečků umístěných v hranolu. „Hlavní ohniskovou vzdálenost to mělo spočítané, ale ještě se dřevěným tubusem dalo šoupat jako se šuplíkem, aby se to doostřilo. Viděli pak obraz vzhůru nohama. Dívali se tak v 15. a 16 století na krátery na měsíci a pozorovali i Venuši a Mars. Da Vinci spočítal správnou vzdálenost mezi čočkami a Koperník i Gleleo Galilei se jeho principu chytli, a celé to zapouzdřili. Paní v optice mi říkala: rozumím, že chcete neobvyklé věci, co nemá nikdo jiný, ale stálo by vás to majlant,“ vysvětlil Zdeněk Chroboczek, proč nakonec pořídil běžný dalekohled, kterým se dá měsíc pozorovat daleko levněji.

Zdroj: Deník / František Kuba

Tak si severští pánové aspoň sestrojil balon plněný horkým vzduchem. „Je papírový, velký asi dva metry. Slepili jsme ho z jemňoučkého papíru. Nejdřív jsme nastříhali segmenty, pak jsme lepili švy. Dalo to dost práce, tak ho pro jistotu nebudeme plnit nad ohněm, ale horkým vzduchem z propanbutanového hořáku,“ doplnil Zdeněk Chroboczek, který je nejen zručný řemeslník, ale také malíř a znalec historie.

Zdroj: Deník / František Kuba

Největší obdiv sklízí severští pánové s Da Vinciho mostem. Je hromada tyček a podlážek, ze které se dá holýma rukama bez jediného hřebíku, vrutu nebo šroubu poskládat pevný oblouk. Drží pohromadě vlastní vahou. Je geniálně jednoduchý, takže se nabízí k team buildingu i k dětským hrám. Současně je tak originální, že se nevleze do norem pro bezpečnost hraček a hřišť.

Zdroj: Deník / František Kuba

Hosté si mohli na zámku také sestavit Da Vinciho klenbu z polystyrenových kvádrů. Renesanční vynálezce vylepšil tisíce let známý princip stavby oblouků. Stačilo do kvádrů vysekat jednoduchý zámek, aby sousední díly do sebe zapadly a držely pohromadě nejen gravitací. Také v tomto případě zatížení jen posiluje pevnost samonosného oblouku.

Zdroj: Deník / František Kuba