Jitka Návratilová: Byla jsem úplně poslední zaměstnanec Karnoly

„O muzeu textilu se v Krnově bavíme minimálně 16 let. Od okamžiku, kdy jsem byla nucena správcovou konkurzní podstaty se postavit k záměru vyklizení Karnoly, aby mohla nakládat s budovami. Byla jsem pod ohromným tlakem, protože jsem si plně uvědomovala jaká obrovská historická hodnota v tom objektu je, když všude kolem veškerý vlnařský a tkalcovský průmysl už zanikl,“ popsala Navrátilová situaci v roce 2003, když v Karnole končili poslední zaměstnanci.

Zdroj: Deník / František Kuba

Věděla, že má tři možnosti. Buď poslechnout rádce, kteří už nad Karnolou definitivně zlomili hůl a navrhovali všechno vyvézt to na smetiště. Také mohla vyjít vstříc správcové, která chtěla všechno ohodnotit a prodat. Zvolila poslední možnost: oslovit město Krnov a poradit se, jak s historickým pokladem naložit. „Oslovila jsem tehdejšího místostarostu Vrzala. Pak se informace o historických pokladech v Karnole dostala k památkářce Ľubici Mezerové, která objekt navštívila a začala jednat. Jejím nápadem bylo oslovit Národní památkový ústav NPÚ, aby pomohl zachránit zachovanou atmosférou posledního pracovního dne v dílně vzorkovacího střediska dezinatura,“ vysvětlila Navrátilová, proč byla Karnola v roce 2004 prohlášena národní kulturní památkou.

Zdroj: Deník / František Kuba

Místostarosta Jaroslav Vrzal zahájil jednání s krajem. Odbor kultury přišel s nápadem, že muzeum v Karnole bude nejen textilní, ale věnuje se také historii krnovského strojírenství a varhanářství. Zejména výroba Strojosvitu hodně souvisela s potřebami textilnictví. V roce 2006 město budovy Karnoly koupilo a začalo jednání o náplni muzea.

Zdroj: Deník / František Kuba

„Nepočítali jsme s tím, že by to mělo být obrovské megamuzeum. Myšlenka byla spíš co ještě je nezbytné napojit na dezinaturu. Tehdy by stačilo opravit střechu, vyměnit okna a doplnit suterén o vzácnou historickou přádelnu převezenou z Nového Jičína. Bohužel město nenašlo v rozpočtu sto tisíc na přádelnu. Každopádně náš koncept měl vystačit i s tím, co už v Krnově je: s dezinaturou a s obrovskými archivy Karnoly,“ dodala Jitka Navrátilová.

Zdroj: Deník / František Kuba

Krnov měl šanci demonstrovat vzorování tkanin způsobem, jaký nikde jinde ve světě není. Když v roce 2006 zesnul Jaroslav Vrzal, převzala štafetu starostka Renata Ramazanová. Ta přišla s vizí muzea s nedregionálním přesahem. Přípravy pokračovaly i v dalších letech. Požár Karnoly přišel pár týdnů před zahájením rekonstrukce.

Zdroj: Deník / František Kuba

„Ústřední část dezinatury lehla popelem. Dostat stroje do provozuschopného stavu bude velice těžké. Sborníky a dezenové knihy, které obsahovaly know how krnovského textilnictví od doku 1852 do roku 2003, byly téměř zničené,“ doplnila Jitka Navrátilová současný stav s tím, že v projektu na oživení areálu Karnoly zřejmě bylo navrženo víc výstavního prostoru, než kolik exponátů na téma krnovské textilnictví se podařilo zachránit.

Zdroj: Deník / František Kuba

Na závěr složila hlubokou poklonu nadšeným textilákům v Rýmařově. „Zatímco v Krnově máme za sebou léta handrkování jestli chceme muzeum a jaké muzeum, rýmařovští textiláci se o své dědictví postarali. Možná je inspirovaly události v Krnově, ať už to byl požár nebo krnovské vzorníky. V Rýmařově totiž našli podobný regionální archiv se zaměřením na hedvábnictví. Otevřeli velmi zajímavou expozici a ukázali svou hrdost na to, co v Rýmařově bylo: Hedva,“ uzavřela Navrátilová své vystoupení na pracovním zastupitelstvu.Zdroj: Deník / František Kuba