V ČLÁNKU SE DOČTETE:
* Vzor pro práci se dřevem? Předkové
* Dřevořezba jako koníček a relax
* Větší lampa? Více než 50 hodin práce
* Osvětlení z LED pasků
„Bude to tři roky, kdy jsem začal koketovat se dřevem. Objednal jsem si tehdy z čínského eshopu základní frézku, se kterou jsem udělal první řezbu. Byl to rejnok pro maminku. Od té doby jsem přemýšlel, jakým způsobem by se daly mé řezby zvýraznit,“ říká o svých prvních krůčcích Ladislav Rubáček.
Vzor pro práci se dřevem? Předkové
Jeho kutilským vzorem podle něj byli pradědeček a dědeček. „V dětství jsem s nimi trávil hodně času a vytvářeli jsme různé věci. To byl můj první kontakt s řemeslem a kutilstvím. Možná to bude znít divně, ale když jsem dnes v dílně, mám takový pocit, že jsme zase spolu,“ přemýšlí nahlas.
Po mamince prý zdědil umělecké vlohy. „Ráda a pěkně malovala. Já jsem taky rád maloval, hodně rychle mě to ale přestalo bavit. Na papíře dnes připravuji už jen návrhy a podle nich potom vyřezávám. Zkrátka mě více oslovilo užitné umění. Je nejen krásné, ale také praktické,“ vysvětluje Ladislav Rubáček.
Dřevořezba jako koníček a relax
Dřevořezbu má jako koníček a relax. Pracuje na home office, jakmile skoční, hned běží do dílny, kde si zapne hudbu a řezbaří. „Vlastně jsem se nikde neinspiroval, bylo to, řekl bych, štastné vnuknutí. Šlo mi hlavně o stíny. Když se totiž podíváte na některou řezbu v jednobodovém osvětlení, tak se dostatečně neobjeví její charisma. Zkrátka to není ono. Chtěl jsem tedy řezbu osvítit okolo, a tak jsem přišel na to, že bych mohl udělat lampu,“ vysvětluje.
Nejprve to zkoušel s ohýbaným dřevem, což bylo paradoxně těžší. Výroba navíc trvala velmi dlouho. „Je to metoda, kterou už moc lidí nedělá. Většinou se totiž nařežou kousky a plátky dřeva, které se poté slepí k sobě. Já jsem ohýbal rovnou celé lamely,“ vzpomíná. Dnes ke své práci používá kolečka vyhnilých ořechů.
„Je to rychlejší, méně technicky náročné a možná i efektnější. Pracuji s frézkou, a ta mi umožňuje dělat i s tvrdším dřevem. Běžně lidé pracují s dláty, a proto musí používat měkké dřevo. Mám velmi rád americký ořech, ale řezby dělám i z jiných dřev. Na podstavec používám vzácnější dřeva, jako je karelská bříza, která roste ve Finsku. Občas taky něco udělám z dubu, tvrdší dřevo se mi zdá hezčí,“ uvádí.
Nahrává se anketa ...
Větší lampa? Více než 50 hodin práce
Materiál většinou hledá u svých známých, které za svou řezbářskou kariéru poznal, nebo na internetových bazarech a na sociálních sítích. Už prý má i kontakty, od nichž materiál bere pravidelně.
„Člověk k tomu potřebuje trpělivost a musí si v tom kusu dřeva umět představit konečnou řezbu. K ošetření používám přírodní oleje. Většinou dvě vrstvy a pak to ještě vezmu přírodním voskem. Ten dodá parádní lesk. Brousím do vysoké zrnitosti,“ říká. Větší lampa mu prý zabere i více než 50 hodin práce.
Osvětlení z LED pasků
„K osvětlení používám LED pásky. Dávám tam buď neviditelný senzor, kdy jen ťuknete do dřevěného podstavce a lampa se rozsvítí, nebo ovladač. Zanikne sice pár detailů, ale atmosféra je dokonalá. Mé partnerce se to teď velmi líbí. Myslím si, že je na mě i hrdá. K narozeninám jsem jí daroval vyřezávanou misku na minerály, které miluje,“ říká mladý vysokoškolák, který teď vyrábí lampy i na zakázku pro zájemce z USA.
Nedávno dokončil vysokou školu v Mladé Boleslavi na oboru Management podniku a lidských zdrojů a poté dva roky pracoval ve Škodovce, kde vytvářel elektronické kurzy. Nyní pracuje v prodejním týmu softwarové firmy a e-learningu se věnuje externě.
„Přemýšlel jsem, co budu dělat po škole, ale nechtěl jsem si pokazit kariéru. Řezbařit na plný úvazek totiž sebou nese řadu úskalí. Jednak nevím, jestli by mě to nepřestalo bavit, a jednak mě nelákala vidina nejistého výdělku. Tak jsem se rozhodl pro tuto cestu. V dílně se po práci uklidním a baví mě to pořád stejně, ba možná více než na začátku,“ uzavírá ladislav Rubáček.