Zvětšeniny ukázaly detaily

Jiří Křiva je sběratelem starých pohlednic a fotografií Krnova. Dostal nápad obrázky z pohlednicového formátu zvětšit tak, aby se daly vystavit. Krnov᠆ští patrioti i historici teď na jeho zvětšeninách nachází neuvěřitelné detaily, které dosud zůstávaly skryté.

Jiří Křiva ukázal Krnovanům, jak obrovský rozdíl je mezi originálním malým formátem a zvětšeninou.

Výstavy jeho zvětšenin ve Flemmichově vile měly takovou odezvu, že se v únoru dočkala už třetího pokračování akce Pohledy na Krnov spojená se zasvěceným komentářem historika Městského muzea v Krnově Alexandra Michl-Bernarda.

„Výstava Pohledy na Krnov mohla vzniknout nejen díky bohatosti sbírky Jiřího Křivy, ale také díky jeho příznivcům, kteří mu pomáhají nést nemalé finanční výdaje spojené s tiskem velkého formátu,“ uvedl na vernisáži výstavy Alexandr Michl᠆-Bernard.

Výstavu Pohledy na Krnov zahájili sběratel starých pohlednic a fotografií Jiří Křiva (vlevo) a historik Městského muzea v Krnově Alexandr Michl-Bernard (vpravo).Výstavu Pohledy na Krnov zahájili sběratel starých pohlednic a fotografií Jiří Křiva (vlevo) a historik Městského muzea v Krnově Alexandr Michl-Bernard (vpravo). Autor: Region / Fidel Kuba

Hitler v Krnově schytal ránu kyticí do tváře

V historii Krnova se k datu 7. října 1938 vážou dvě události, které spolu vůbec nesouvisí. Ten den ve Vídni zemřel nejslavnější krnovský rodák architekt Leopold Bauer a ve stejné době Krnov osobně navštívil Adolf Hitler.

Německy mluvící Krnované Hitlera vítali transparentem Děkujeme našemu vůdci a někdo mu v zápalu nadšení hodil kytici přímo do obličeje.

Tisková agentura DNB ještě tentýž den 7. října 1938 na událost reagovala vydáním zprávy:

„Německá tisková kancelář poukazuje na to, že znovu byl vydán zákaz házeti květiny a jiné předměty na vůz říšského kancléře Hitlera nebo jeho průvodu. Říšský kancléř Hitler byl dnes lehce raněn v obličeji kyticí hozenou na jeho vůz.“

Podle historika Alexandra Michl-Bernarda se v depozitáři krnovského muzea dochovalo pero, kterým se Hitler osobně podepsal do pamětní knihy města Krnova.

Adolf Hitler přijel do Krnova 7. října 1938 a dostalo se mu vřelého přijetí, jak ukazuje snímek. Vůdce v Krnově dostal od jásajících davů přímý zásah kyticí do obličeje. Vzápětí byl vydán zákaz házet jakékoliv předměty na říšského kancléře.

Adolf Hitler přijel do Krnova 7. října 1938 a dostalo se mu vřelého přijetí, jak ukazuje snímek. Vůdce v Krnově dostal od jásajících davů přímý zásah kyticí do obličeje. Vzápětí byl vydán zákaz házet jakékoliv předměty na říšského kancléře. Autor: Region / Fidel Kuba

Armády se u nás střídaly

Na příkladu krnovských kasáren je nejlépe vidět, jak městem kráčely dějiny a střídaly se různé epochy. Kasárny stojí pořád na stejném místě, jen po roce 1918 vystřídala rakousko᠆uherské vojáky československá armáda, v roce 1938 přišli němečtí vojáci.

Po válce zde měl posádku československý tankový pluk a v roce 1968 ho nahradila okupační sovětská armáda. Po této zkušenosti, když se Sověti v roce 1992 začali stahovat, už si Krnované nepřáli dál fungovat jako posádkové město.

Jediné, co nám dnes vojenskou minulost Krnova připomíná, jsou kasárny a ulice Československé armády. Původně se ulice jmenovala Československé lidové armády (ČSLA).

„Kontaktoval nás před pár lety pán, který byl v Krnově na vojně. Vzpomínal, že se jim v krnovských kasárnách dařilo dobře a vojna to byla celkem příjemná. Třeba si vzpomněl, že dnešní penzion Eso fungoval jako ošetřovna a vojenský lazaret. Otec mi vyprávěl, že vojnu v Krnově absolvoval také herec Jan Tříska,“ doplnil Alexandr Michl-Bernard a upozornil na unikátní fotomontáž vytvořenou samotnými vojáky.

Aby se jim i po letech dobře vzpomínalo na vojnu v Krnově, zakomponovali mezi nejvýznamnější památky, jak pózují s kulometem Schwarzlose kolem polní kuchyně.

Aby se vojákům na vojnu dobře vzpomínalo, vyrobili si tuto koláž.

Aby se vojákům na vojnu dobře vzpomínalo, vyrobili si tuto koláž. Autor: Region / Fidel Kuba

Zemědělci pětiletku splní, ale nevíme kdy

Díky zvětšeninám starých fotografií Krnova lze přečíst také budovatelské nápisy z dob, kdy kapitalismus a volný trh nahradilo plánované hospodářství.

Od soudruhů v Sovětském svaze jsme převzali pětiletky, neboli pětiletý plán, který je potřeba splnit za každou cenu. Aby bylo zřejmé, že lid pětiletky miluje a plní hospodářské plány s nadšením, vznikaly závazky typu:

„Zemědělci splní pětiletku za čtyři roky“ a pořádaly se na podporu těchto plánů manifestace pracujících.

„Jednu takovou manifestaci s alegorickými vozy vidíme i na staré fotografii Krnova. Pamětníci byli nadšeni, když na domě našli heslo Zemědělci splní pětiletku za čtyři roky. Vzpomněli si totiž, že se zemědělcům tehdy moc nedařilo, takže po pár letech tento krnovský nápis museli přemalovat. Po úpravě na tom domě zůstalo jen Zemědělci splní pětiletku. Prostě doklad o srážce budovatelského optimismu s realitou. Místo nereálného závazku přišlo konstatování, že jednou zemědělci pětiletku určitě splní, ale nebudeme říkat kdy,“ komentoval tuto fotografii Alexandr Michl-Bernard.

Pětiletku zemědělci splní za čtyři roky, holedbali se budovatelé na jedné krnovské fasádě. Když se zemědělcům nedařilo, po pár letech toto budovatelské heslo potichu přemalovali na Zemědělci splní pětiletku.

Pětiletku zemědělci splní za čtyři roky, holedbali se budovatelé na jedné krnovské fasádě. Když se zemědělcům nedařilo, po pár letech toto budovatelské heslo potichu přemalovali na Zemědělci splní pětiletku. Autor: Region / Fidel Kuba

Proč se krnovskému zámku říká Zámeček?

Mezi nejvýznamnější krnovské památky patří renesanční zámek, kterému se říká Zámeček. Proč místní lidé šlechtickému sídlu Liechtensteinů říkají Zámeček, když je to ve skutečnosti pořádný zámek se vším všudy?

Odpověď najdeme na výstavě starých fotografií Krnova. Ukazují, že mezi Zámeckým a Horním náměstím býval takzvaný Jáhelný kout neboli Hirsewinkel.

„Na této fotografii je vidět, že v této lokalitě stával někdejší právovárečný dům, v němž byla na přelomu 19. a 20. století hospůdka Zámeček. Byla v Krnově tak oblíbená, že se o Zámečku v této lokalitě mluvilo ještě dlouho potom, co hospodu zbourali. Čeští dosídlenci zřejmě něco zaslechli o krnovském Zámečku, tak přemýšleli, o který objekt se jedná a nakonec si jméno zbořené hospody ztotožnili se skutečným zámkem,“ prozradil Alexandr Michl-Bernard historku, jak se z krnovského zámku stal Zámeček.

Výstava zvětšenin

Zámeček se jmenovala tato hospoda poblíž dnešního Zámeckého náměstí. Když ji zbourali, jméno oblíbené hospody se omylem přeneslo na skutečný zámek. Proto dnes krnovskému zámku místní říkají Zámeček. Autor: Region / Fidel Kuba