Výtvarnice a módní návrhářka Pavla Janků nedávno představila svou tvorbu na zámku ve Slezských Rudolticích a v Artgalerii Pension U řeky v Karlovicích. Vernisáž v zámeckém prostředí obohatila módní přehlídkou, protože ráda maluje nejen na plátno, ale také na obuv a oblečení. Její nápadité modely pod svou značkou Paula-Silhouette najdou uplatnění nejen při slavnostních příležitostech, ale ocení je i ženy, které se chtějí vydat v něčem originálním do města či kanceláře.

Jaká byla vaše raná tvorba v období, kdy jste byla studentkou Pedagogické školy v Krnově?
„Tehdy jsem si například uvědomila jak přirozené je spojení výtvarného umění s hudbou, které mě provází dodnes. Tehdy se mým hlavním tématem staly realistické krajinky. Obdivovala krajinu Jesenicka, město Krnov, Kružberk i další půvabná místa, kam si většina návštěvníků bere spíš fotoaparát, než plátno a štětec.

Břetislav Onderka se ve svém koníčku pravidelně a rád vzdělává.
Pozorování počasí není jen o bouřkách, tvrdí vášnivý meteorolog

Pokračovala jste po abslolvování pedagogické školy v tomto oboru, nebo vás to táhlo jinam?
Studovala bakalářské studium němčiny na Slezské univerzitě v Opavě a poté magisterské studium na univerzitě v Olomouci a Vysoké učení technické v Ostravě. Vystudovala učitelství odborných předmětů.

Takže se kromě malování věnujete také dětem a mládeži?
Dnes učím na Soukromé střední škole podnikatelské v Opavě, ale mou první zkušeností byla práce v dětském domově v Miloticích nad Opavou. Odtud možná pramení můj smysl pro pomoc slabším. Stále cítím potřebu organizovat charitativní akce. Například jsem iniciovala sbírku Život dětem. Také jsem se dokázala vypořádat s úkolem, který byl pro mě velkou výzvou. Pro dětské oddělení Slezské nemocnice v Opavě jsem vytvořila výzdobu na téma Podmořský svět. Každý pokoj a vlastně každé dítě má díky němu kolem sebe na zdech svůj vlastní obrázek. Svět, který vypadá jako z ponorky. Třeba velrybí hrátky a vlastně vše, co dětská fantazie potřebuje.

I když se pak odstěhovala za prací do Opavy, vracíte se ještě občas na Krnovsko?
Ráda a často jsem se vracela na zahradu do Krásných Louček u Krnova. Tam jsem prožila s dcerou Kateřinou a jejími bratranci krásné chvíle. Vracím se dnes na Krnovsko nejen za svým bratrem, ale i pro inspiraci. Miluji Hrubý Jeseník s jeho drsnou přírodou a jasnými barvami. Ve všech ročních obdobích je zde pro mne pokaždé zde něco nového v pohledech směrem do Purkartic nebo na Osoblažsko.

Markéta Palowská
Etnografka Markéta Palowská: O Boženě Němcové ještě zdaleka nevíme vše

Jak se zrodil nápad uspořádat výstavu s módní přehlídkou právě na zámku v Rudolticích?
Byla jsem moc ráda, když mi pan kastelán Tomáš Zemba umožnil vystavovat právě na zámku ve Slezských Rudolticích, protože mám i k této vesnici osobní a rodinné vzpomínky. Zvláštní atmosféra zámku, parku a okolí má pro mne své „genius loci“. Nevěděla jsem, zda mé pestré, moderní, výrazně barevné a někdy i hodně abstraktní vyzní v tomto kontextu. Takže za tím byla i zvědavost, zda obrazy budou lichotit oku návštěvníků zámku.

Obvykle si výtvarník na vernisáž pozve hudebníka, aby navodil atmosféru. Bylo to náročné uspořádat vernisáž jako módní přehlídku?
K tomu potřebuje kromě organizačních schopností ještě navíc radost a nadšení. Nyní se mi již opět zpětně promítá v hlavě, čím bych své módní kousky ještě víc oživila a ozvláštnila. Nemám totiž ráda stereotyp a nudu. Naopak mám ráda temperamentní zapálené lidi, kteří se dokážou pro „něco“ nadchnout. Takoví jsou to mí studenti a přátelé. Samozřejmě na výstavy chodí hlavně lidé, kteří jsou něčím zajímaví, takže stále poznávám další.

Čím to je, že si člověk při návštěvě vaší výstavy ze všeho nejvíc pamatuje barvy? Je to váš záměr, nebo spíš necháváte pracovat svou fantazie a podvědomí?
Já vidím barvy všude kolem nás. Ovlivňují to, jak se cítím či jakou mám náladu, i když si to přímo neuvědomuji. Řeč je o barvách, které mají tu moc na mne působit. Některé odstíny barev zbožňuji, u jiných se ošívám, jakmile je zahlédnu jen koutkem oka. Barevná škála na mne stále nějak působí. Uvažuji nad sytostí barev, vrstvami i odstíny. Například jedu v autě a promítají se mi někdy před očima takové nuance barev, že musím žasnout nad tím, jak barvy pro mne mohou být stále něčím nové. Zajímám se také o chromoterapii, která přisuzuje barvám schopnost méně či více ovlivňovat i fyzické faktory člověka.

Kateřina Nováková a její Pivovar Cestář v Ostružné.
Stavební inženýrka v Ostružné vaří pivo a provozuje hospodu

Takže chromoterapie spojuje barvy se zdravím nebo kondicí? Jak se to projevuje ve vaší tvorbě?
Volím vhodnou kombinaci prolínání a intenzity především několika základních barev červené, žluté, modré a zelené. Cíleně jsem tyto barvy zvolila do některých svých obrazů a tak snad mohou přinést uzdravující dobrou náladu a úsměv v prostoru, kam si je majitel pověsí.

Pavla Janků dosáhla mnoha úspěchů ve výtvarných uměleckých i marketingových soutěžích, připomeňme například 2. místo v celostátní soutěži „Cesta z města“. Stálou výstavu obrazů a umělecky malovaného oblečení má v Opavě v Kavárně u Veruny. Ve svém diáři již má naplánovány výstavy na dva roky dopředu. Jak by asi kritik popsal její obrazy? Pavla je především svá, ale mohl by její barevností přirovnat ke Kandinskému, citovost k impresionistům, tajemností k symbolistům, upřímnost k expresionistům. Jen ona sama ví, které prožitky ji inspirovaly. Snad divákovi něco napoví aspoň názvy jejích obrazů.

Paula Silhouette je netradiční módní značka, typická žhavou, sytou a pestrou paletu barev. Pavla Janků umí velmi dobře kombinovat barvy nejen na oblečení, ale maluje také na kabelky, boty, deštníky i šperky. Chce, aby konečný módní vjem byl dokonalý, nápaditý a nepřehlédnutelný.