Jak je to s posledním Přemyslovcem ve skutečnosti?

Jako školní děti jsme se učili, že rod Přemyslovců vymřel v roce 1306 vraždou krále Václava III. v Olomouci. Není to ale pravda. Opavští Přemyslovci, jak je označována vedlejší větev přemyslovské dynastie, žili ještě déle než dvě století po této události a navíc mnozí z nich významně ovlivňovali naše dějiny.

Skutečně posledním Přemyslovcem byl Valentin Ratibořský, který zemřel bezdětný roku 1521 v Ratiboři. Nad jeho rakví byl rituálně zlomen meč na znamení, že jeho rod s definitivní platností vymřel. Valentinův hrob i se zlomeným mečem byl objeven poměrně nedávno.

Díky vstřícnosti polských partnerů z ratibořského muzea je Králův syn první českou knížkou, která zveřejnila fotografii Valentinova zlomeného meče.

Vaše kniha byla vydána v rámci projektu Podpora česko-polské regionální literatury. Jaké má náš region historické vazby s Polskem?

Mnohé z mých knížek připomínají společné česko-polské kořeny našeho regionu. Celý kraj, který lze přehlédnout z kopce Cvilína, osidlovali naši slovanští předkové. Zakládali města a obce po obou stranách Opavy a Opavice v dobách, kdy čeština a polština ještě nebyly tak rozdílné.

O posledním Přemyslovci Valentinovi Ratibořském, který je pochován v Polsku, už jsem se zmínil, ale například také poslední kníže Osvětimi si vzal Barboru Krnovskou z rodu opavských Přemyslovců. Málokdo ví, že jeho příznivci z Osvětimi občas jezdí do Krnova vzdát poctu jeho manželce Barboře.

Základním motivem vaší knihy ale zůstávají Přemysl Otakar II. a jeho syn Mikuláš. Jaké měli vztahy?

Moje knížka se snaží zachytit psychologický vývoj hlavních postav a komplikované vztahy v této rodině. Přestože Přemysl Otakar II. měl Mikuláše se svou milenkou, snažil se pro nemanželského syna u papeže vymoci uznání všech práv včetně následnictví na českém trůnu. V mnohém mu papež vyšel vstříc, ale odmítl potvrdit Mikuláše jako dědice české koruny.

Aby to král Mikulášovi vynahradil, daroval mu Opavské knížectví. Mikuláš mu byl vděčný a bojoval po boku otce v bitvě na Moravském poli proti Habsburkům. V této bitvě, jak známo, Přemysl Otakar II. padl a jeho syn upadl do zajetí. Z uherského zajetí se Mikuláš dokázal vykoupit a po svém návratu se na Opavsku chtěl ujmout svých práv. Usadil se na hradě Cvilíně a podpořil rozkvět Krnova i Opavy.

Často se mu ale stavěla do cesty Kunhuta Uherská, vdova po Přesmyslu Otakarovi II., která se usadila v Hradci u Opavy a začala si tam románek se Závišem z Falkenštejna. Nebyla nadšená z toho, že její zesnulý muž zanechal nemanželské děti, a s Mikulášem si nikdy moc nerozuměli.

Přestože opavští Přemyslovci vzešlí z nemanželského vztahu Přemysla Otakara II. nikdy nevznesli nárok na českou korunu, sehráli v našich dějinách významnou roli, například ve službách Jana Lucemburského nebo Karla IV.