Autorské čtení jeho veršů připravila Městská knihovna v Krnově na dnešek, čtvrtek 8. listopadu, od 18 hodin do studovny. Podobně jako Hejátkova kůže, na které tetér zvěčnil několik světových uměleckých děl, má i jeho poezie skalní obdivovatele a odpůrce. Hejátko nepíše verše líbivé, lyrické, s laskavým pohledem na svět. Jeho poezie je buřičská, nesmlouvavá a kritická. Už názvy sbírek Hlenobytí, Tanec kostlivců či nejnovější Pomníky z asfaltu napovídají, že nemůžeme očekávat smířlivé objetí s všehomírem, ale spíš skeptický pohled na svět a jeho pokryteckou morálku.

První sbírku tvořil například v době, kdy při výkonu civilní vojenské služby pracoval jako zašívač mrtvol na pitevně. Hejátkova poezie je plná sarkasmu, avšak ve skládání slov domelodické podoby veršů je bezesporu mistr. Tato melodie nemá s drásavým obsahem básní nic společného. Protože být básníkem na plný úvazek nikoho neuživí, píše Hejátko pro internetové noviny zahraničně politické fejetony a články z oblasti orientalistiky a etnografie vůbec. Také zde se dostává mnohdy se svými názory do konfliktu se spotřební společností.

Je redaktorem časopisu Tetování a zařadil se i do Guinessovy knihy rekordů jako nejpoletovanější Čech. Autor nedávno překročil třicítku, revolta a odmítavý postoj ke konformní společnosti se u něj začaly projevovat už na střední škole. Neustálé kázeňské problémy jej zavedly mezi skomírající undergroundovou scénu, kde na sebe poprvé upozornil. Také studium afrikanistiky a rusistiky na FFMU v Brně autora velmi ovlivnilo. Po undergroundu je dalším velmi významným proudem v Hejátkově životě hnutí rastafari, které zažívá vlnu obrovské popularity. Jak říká sám autor, propagace rastafariánství z něj pro některé udělala schizofrenika a blázna.

O Dnech poezie, pod jejichž hlavičkou se autorské čtení pořádá, se dočtete ZDE.