V roce 1948 se továrna stala součástí podniku Strojosvit. Jako závod 03 nesla označení Slévárna neželezných kovů (SNK).

Od roku 2001 v této tradici pokračují Spojené slévárny, s r.o., které se zaměřují na výrobu bronzových a hliníkových odlitků. Občas se ve výrobním programu spojených sléváren objeví umělecká slévačina jako například pamětní desky nebo historické repliky.

„Je to pěkná a zajímavá práce, ale v našem výrobním programu jsou to jen drobné okrajové zakázky. V současnosti například děláme pro Olpas kopie broznových prvků opavské tramvaje. Jde o desku, která byla základem řídícího pultu a o štítek s číselným označením vozu. S železničními opravnami Olapas spolupracujeme na detailech historických vagonů už dlouho. Nejednou jsme pro ně odlévali mosazné nebo bronzové prvky. Občas dokonce máme zakázky, při kterých musíme výtvarně zpracovat nějaký obrazový motiv. Teď například naše modelárna připravuje desku na památku jednoho tragicky zesnulého horolezce s obrázkem Matrhornu. Bude umístěna na symbolický cintorín v Tatrách“, uvedl hlavní technolog Spojených sléváren Tomáš Tkadlec.

„Přestože se zaměřujeme hlavně na potřeby strojírenského průmyslu, umělecké slévárenství má v naší firmě obrovskou tradici, kterou chceme i nadále rozvíjet a oživovat. Jsme hrdí na pracovníky, kteří mají slévárenského ducha, zlaté ručičky i cit pro takovou práci. Můžeme připravit dle přání zákazníka jakoukoliv slitinu z širokého sortimentu bronzových a hliníkových materiálů,“ dodal vedoucí ekonomického úseku sléváren Jiří Volek.

Dříve jela slévárna na třísměnný provoz, dnes se ale celá výroba přizpůsobuje aktuálním potřebám a stavu zakázek. „Stále mají u nás otevřené dveře velkoodběratelé i maloodběratelé zaměřeni na sériovou i kusovou výrobu. V současnosti se chystáme vyrábět největší a zároveň i nejtěžší bronzovou pánev v historii naší slévárny. Tento bizardní kusek bude pro nás docela rarita,“ dodal Volek.