Vánočního zámeckého jarmarku se zúčastnilo čtyřicet tři prodejců, kteří nabízeli především tradiční vánoční dekorace a ručně vyráběné zboží.

Na trhy se dostaly jen kvalitní rukodělné práce

„Měli jsme samé kladné ohlasy, lidé za mnou chodili, že je to jediný jarmark, kde je takový pestrý a nápaditý sortiment zboží. Vybíráme samé rukodělné práce a nenajdete zde žádné pochybné zboží z tržnic. Také s návštěvností jsme byli velmi spokojeni, přišlo nám téměř dva tisíce lidí, což je pro linhartovský zámek zatím rekord,“ pochvaloval si kastelán zámku Jaroslav Hrubý.

K vidění i nakupování toho na zámku bylo mnoho. Prodejci nabízeli keramiku všeho druhu, formičky na pečení cukroví, vánoční ozdoby, ručně vyráběná mýdla, polštářky plněné bylinkami i ručně vyráběné tašky a kabely. O ty, kterým při nakupování vyhládlo, se staraly stánky s občerstvením, domácími bramboráky, grilovanými klobáskami i karbanátkami. Pro zahřátí sloužily nejrůznější druhy punčů, svařák a medovina.

Poštu pro Ježíška hlídala kupa čertů

Zejména nejmladší návštěvníky potěšila Ježíškova pošta. Pracovníci Pošty Město Albrechtice touto formou nabídli všem možnost, jak si napsat Ježíškovi o dárky. Kdo už na dárkonoše Ježíška nevěří, mohl svá vánoční přáníčka prostřednictvím jeho pošty rozeslat svým blízkým. Dopisy a pohledy, které návštěvníci zanechali ve speciální Ježíškově schránce, poputují na poštu do Božího Daru, kde budou označeny speciálním razítkem, a budou vráceny na adresu, kterou odesílatelé uvedli na obálky.

V místnosti určené pro psaní dopisů byly vystaveny práce dětí z albrechtické školky. Děti však nejdřív zpytovaly svědomí, zda si mohou dovolit vstoupit do místnosti, která je plná čertů.

Přestože většina z nich strach překonala, bojácnější děti si dopisy mohly napsat u improvizované přepážky. Zatímco malí návštěvníci přemýšleli, o kterou z vysněných hraček si Ježíškovi ještě zapomněli napsat, rodičové chvilky volna využívali k nakupování dárků a se slovy chvály vybírali z nabídky dětských knih, které pracovníci pošty prodávali.

Když se začalo stmívat, jarmark pomalu končil a ze zámku odjížděli první prodejci i poslední návštěvníci. „Dnes to byla paráda. Dovnitř jsem zboží nesla nadvakrát, teď ten zbytek poberu jednou rukou,“ pochvalovala si na odchodu ještě jedna z prodejkyň, když odcházela domů.

Květa Gebauerová