„V průběhu září jednat s rakouskou firmou, která provozuje podobnou atrakci jako my. Jsou samozřejmě na jiné úrovni a dělají to mnohem déle. Naskytla se nám možnost, že bychom si od nich na dobu asi deseti let zapůjčili další parní lokomotivu. Byla by větší a výkonnější. My bychom jim za to nabídli výhodnější cenu za práce, které pro ně provádíme,“ prozradil Jaromír Foltýn, majitel firmy Olpas, která se zabývá rekonstrukcí a opravami historických kolejových vozidel.

Lokomotiva Resita, která v létě vozí turisty na osoblažské úzkokolejce, byla zakoupena z grantu Moravskoslezského kraje. Z Rumunska byla dovezena ve značně zdevastovaném stavu. Jak dnes Jaromír Foltýn přiznává, mnozí zaměstnanci Olpasu se v první chvíli této hromady šrotu zalekli. Zkušenosti a zlaté české ručičky z ní však opět dokázaly udělat krásnou „dámu na kolejích“.

Většinu chybějících součástek byly schopny vyrobit krnovské firmy. Byla to nelehká práce. Některé součástky chyběly úplně, z některých zbyly jen zlomky. Parní píšťalu a další drobnosti dostala Resita z mašinky, která stojí na podstavci u Hlavního nádraží. Kola a dvoukolí vyrobila firma Pars, bývalé železniční opravny v Šumperku, a parní kotel musela zrenovovat až speciální firma v Praze. Resita byla vybavena navíc i výkonnou parní brzdou, aby dokázala ubrzdit celou soupravu. Původně byla totiž určena k tažení vagónů, které měly vlastní brzdy.

Při rekonstrukci byl Resitě zvětšen nepatrně uhlák, aby zásoba uhlí vystačila až do technických zastávek na osoblažské trati. Ty jsou dodržovány stejně jako před sto lety. Lokomotiva prošla samozřejmě po opravách i všemi atesty, které drážní předpisy nařizují, a to i atestem požárním. Tomu se v odborném slangu říká „jiskrová zkouška“ a požární technici při něm zjišťují, zda množství jisker, které z komína srší při maximální zátěži, odpovídá předpisům. S rakouskou sestřičkou, pokud jednání dopadne úspěšně, by to mělo být před předáním do provozu mnohem jednodušší.