Tři otázky pro Karin Lednickou, autorku Knihy roku Šikmý kostel

První díl románové trilogie s dobovými reáliemi Šikmý kostel byl již ve svém prvním nákladu v krátkém čase zcela vyprodán, což byl první určující fakt, že kniha bude úspěšná. Nyní spisovatelka dokončuje druhý díl románové kroniky a nebýt současné situace, je kvůli žádaným autorským čtením na roztrhání. Karin Lednické jsme položili tři otázky, které se dotýkají jak jejích pocitů z vítězství v Knize roku, tak karvinského regionu, který opravdu díky knize pookřál.

Jaké jsou vaše pocity z vítězství knihy, se kterou jste na začátku neměla až takové ambice?
Mám čistou radost. Nejen proto, že vyhrála kniha, do které jsem vložila všechno, co umím, ale také ohromné množství emocí, energie a času. Je krásné vidět, že se moje práce setkává s takovým ohlasem. Úplně stejně mě ale těší to, že Šikmý kostel přitáhl pozornost k našemu regionu, že se o něj lidé začali živě zajímat. Přesně v to jsem doufala - že starým Karviňákům alespoň na chvíli četby oživím staré časy a lidem odjinud zprostředkuji zdejší život, mentalitu, všechno. A obě tato přání se mi stonásobně splnila.

V jaké fázi je příprava druhého dílu Šikmého kostela?
Momentálně dělám autorskou korekturu. Mám dopsáno, ukončila jsem konzultace s pamětníky, historiky i odborníky z dalších oborů, teď ještě dopilovávám poslední detaily v terénu a v obrazové příloze. No… a ještě musím napsat doslov. Pokud mi to dovolí situace, druhý díl Šikmého kostela vyjde zkraje příštího roku. A bude mít 646 stran, to už je teď jisté, protože popsat všechny nuance zdejšího průběhu událostí před druhou světovou válkou a během ní, to zkrátka stručněji nešlo.

Kdybyste měla najít nejdůležitější smysl knihy, který momentálně vnímáte, jaký by to byl?
To jsem už vlastně nastínila výše. Mám radost, že první díl trilogie přitáhl ke Karvinsku takovou pozornost nejen čtenářů, ale třeba i historiků nebo sociologů z celého Česka. Věřím, že to je teprve začátek. Budu se snažit nacházet i další způsoby, jak změnit obraz našeho regionu, jak mu pomoci, jak ho zviditelnit. Před pár dny jsem dostala zprávu z dalšího pražského gymnázia, že Šikmý kostel byl zařazen do seznamu maturitní četby. To je velmi dobrá zpráva, že ano? A přejdu-li do literární roviny, těší mě i to, že odborná a čtenářská veřejnost oceňuje styl, jakým je kniha napsána, tedy že jsem tradičním způsobem povyprávěla příběh, který lidi zajímá. Protože pak čtenáře začíná zajímat i to, co je za ním.

Ženská pomsta. Komedie, která se natáčela hlavně na Ostravsku, u diváků uspěla