Jantarová stezka je tentokrát představena jinak, především jako objektem zájmu výzkumníků, badatelů a také archeologů.  Vysvětluje metody mapování reliktů starých cest s popisem konkrétních úseků dochovaných reliktů cest v okolí oppida Starého Hradiska, kde se v době Keltů nacházelo významné obchodní, výrobní i správní centrum pro oblast celé Moravy. Odtud pochází velké množství nálezů jantarové suroviny baltského původu, kterou zde Keltové zpracovávali v takovém rozsahu, že její zbytky byly na místě nacházeny v hojném počtu ještě v novověku.

Obrazová část představuje mapy Moravy s částečným přesahem do sousedních regionů, na těchto mapách jsou kromě páteřní trasy procházející oppidem Staré Hradisko, vyobrazeny i paralelní cesty, u kterých se rovněž předpokládá dálkový charakter severojižního průběhu.

Trojrozměrné exponáty se věnují významným archeologickým nálezům při Jantarové stezce (nálezy byly získány v rámci projektu „Moravské křižovatky“ jehož výstupem je i tato výstava).

Předmětem výstavy nejsou, bohužel, jantarové spěrky či jiné výrobky z jantarové suroviny, jelikož v rámci řešení tohoto projektu nebyly nalezeny. Vystaveny jsou především  archeologické nálezy z prostoru starých cest, jako jsou např. podkovy, ostruhy, militárie, mincovní depoty a další. Tyto artefakty byly zjištěny převážně mimo páteřní trasu Jantarové stezky, avšak stále na důležitých cestách, u kterých se také předpokládá dálkový charakter severojižního průběhu. 

Projekt „Moravské křižovatky“ realizovaný v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI-II) byl vyhlášen a finančně podpořen Ministerstvem kultury ČR. Jedná se o společný projekt Centra dopravního výzkumu (hlavní koordinátor projektu), Archeologického centra Olomouc a Univerzity Palackého v Olomouci, řešený skupinou odborníků z oborů informatiky, geoinformatiky, geografie, geologie, archeologie a historie.

Zdroj: Muzeumsilnic.cz

Páteční Deník s TV magazínem.Zdroj: Deník