„V rámci novelizace jednoho zákona vypadla z legislativy pasáž, o kterou se původní vyhláška opírala. V souvislosti s novelou byla v roce 2003 zrušující vyhláškou zrušena řada městských vyhlášek. Kromě symbolů města se to týkalo například domovních řádů nebo pořádání burz. Byl to problém většiny měst a obcí,“ popsal situaci krnovský tajemník Igor Kozelek.

Ukázalo se, že užívání symbolů Krnova téměř pět let nebylo nijak regulováno, ale teď už má město vše v pořádku. Materiály pro vyhlášku totiž posuzoval odborník na heraldiku Karel Müller. „Museli jsme si ujasnit například rozdíl mezi vlajkou a praporem nebo zda zlato-modro-bílý prapor Krnovamá dvě barvy nebo tři. V některých pramenech se totiž bílý podklad jako samostatná barva nepočítá. Vyhláška dokonce pamatuje i na sankce, jimiž lze potrestat nesprávné užívání symbolů,“ dodal Kozelek.

Nejstarší doložená podoba městského znaku Krnova pochází z roku 1311. Zobrazuje tři rohy, které směřují do tří různých stran. Náustky rohů se sbíhají u zlatého kruhu ve středu. Mezi rohy jsou tři stříbrné šesticípé hvězdy. Znak zůstal beze změny po staletí. Pozdější úpravy na takzvaný velký znak zdůrazňovaly důležitost knížecího sídelního města.

„Bohužel nikde se nedochovala zpráva vysvětlující vznik znaku a sdělení, co symbolizuje. Je sice známo několik pokusů o výklad znaku, ale jsou to jen hypotézy. Na místě Hlavního náměstí prý stával domek myslivce, kolem něhož pak byly postaveny další domky (lovecké rohy ve znaku). Tento výklad však nevysvětluje, proč jsou rohy tři a opomíjí hvězdy i kruh. Podle jiného výkladu se jedná o rohy hojnosti, symbolizující tři obchodní cesty z Olomouce, Opavy a Hlubčic, sbíhající se v Krnově. Mezi rohy je kruh, německy das Ring, což znamená též náměstí. Hvězdy prý znamenají naději kupců na dobrý obchod,“ popisuje krnovský historik Vladimír Blucha.