Sezona na hradě již skončila. „Během zimy se chystáme na přípravu akcí pro následující rok. Na řadě jsou nová vystoupení, organizace programu a jeho termíny,“ řekl sokolník Monti. Pro něj osobně se ale řád dne nemění ani v zimě. „Dravce cvičím celý rok. Nyní mám tři, je to raroh velký, jestřáb a káně lesní. Všichni mají chovný prostor a v něm svá áčka, přístřešky, které je chrání před zimou, v létě před sluncem,“ sdělil Monti.

Jeho svěřenci prošli důkladným sokolnickým výcvikem. „Není to jednoduché. Dravec má prostě svou vlastní hrdost,“ pokyvoval Monti, který oproti ostatním lidem neví, co to je čtrnáct dnů dovolené. Tak dlouhé odloučení si sokolník nemůže a hlavně nechce dovolit. Monti kvituje s povděkem, že se Sovinci vrací dřívější prestiž. Sám napomáhá tomu, aby se návštěvníci na hrad rádi vraceli.

Lásce k dravcům jej naučil bývalý kastelán Petr Schäfer. Ten v nedaleké obci Stránské provozuje záchrannou stanici pro dravce. Pomáhá zraněným zvířatům, které pak opět pouští do volné přírody. „Petr mě skutečně svou pílí a láskou k dravcům nakazil. Už navrátil desítky ptáků zpět do volné přírody. Také mí svěřenci pocházejí z odchovu,“ potvrdil Monti.

Nejrychlejším dravcem na světě je podle vědců sokol stěhovavý. Tomu naměřili v Kanadě let 440 kilometrů v hodině při střemhlavém útoku. „Vlastním raroha, toho jen těžko doženete osobním automobilem. Dosahuje rychlosti až 180 kilometrů v hodině. U dravců je vždy samice větší, tak jako v případě jestřába. Tento můj měl původně sloužit na letišti v Mošnově pro plašení ptactva,“ podotkl Monti.

Rovněž jeho káně pochází ze záchranné stanice, a to z Bartošovic. „Dravec nemá žádnou fyzickou závislost, ale je psychicky vázaný na člověka. Tak silně, že jej považuje za jedince stejného druhu,“ dodal Monti.