Housata v době premiéry byla hlavně sondou do učňovského života na internátu. Dnes jsou i nostalgickým ohlédnutím za slavnou érou krnovského textilnictví. Ve filmu se objevili i místní lidé a krnovští ochotníci. Třeba ochotník Pavel Návrat si zahrál roli žoviálního dědka.

Zuzana Tusková, bývalá zaměstnankyně krnovského kina, si ve filmu zahrála šatnářku ve scéně z diskotéky. A tehdejší vedoucí provozu Karnoly Herbert Palička si ve snímku nejen zahrál roli učitele, ale pomáhal také filmovému štábu s organizací natáčení.

HousataDrama/Psychologický Československo, 1979, 73 min
Režie: Karel Smyczek, Kamera: Jiří Kolín, Hudba: Zdeněk John
Hrají: Yvetta Kornová, Jaromíra Mílová, Veronika Gajerová, Svatava Rádková, Irena Visnarová, Božena Blahušová, Dagmar Veselá, Miroslava Vydrová, Eva Vrbová, Lenka Dandová, Veronika Jeníková, Jaromír Dulava, Jana Vaňková, Jan Pištěk, Jaromír Kučera, Boris Halmi, Vladimír Mílek, Jaroslava Vysloužilová, Jiřina Jelenská, Žaneta Fuchsová, Nikola Zubalík, Marika Doleželová, Ivana Dufková, Jitka Foltýnová, Drahomíra Kotlárová, Daniela Kučerová, Renata Langerová, Eva Lesáková, Jana Mertová, Jaroslava Saidlová, Iva Scholasterová, Karin Szelongová, Eva Vyroubalová, Emanuel Křenek, Miroslav Neborowský, Jan Stibor, Jan Hartl, Pavel Zedníček, Bronislav Poloczek a další.

Kde se natáčeloStřední odborná škola dopravy a cestovního ruchu Krnov, Textilní podnik Karnola, Kino Mír 70, Domov mládeže SZŠ a SPGŠ Krnov, Soukenická ulice, Smetanovy sady, Parovody Strojosvitu Krnov

Natáčení Housat bylo nádherné

Když v červenci vyšel v Deníku článek o filmu Housata, ve kterém redakce pátrala po místech natáčení, navštívil redakci pamětník, dnes již osmdesátiletý Herbert Palička, který si ve snímku nejen zahrál, ale zároveň se stal i produkčním, který pomáhal filmovému štábu s veškerou organizací natáčení. Milovníci filmu jistě zavzpomínají na Housata, která Krnov ve své době proslavila.

.

Film ze zákulisí života studentů textilní výroby vznikl v roce 1979. Když do města zavítal celý štáb v čele s režisérem Karlem Smyczkem, byl Herbert Palička jedním z prvních, který se filmařů ujal. „V té době jsem byl vedoucí provozu česané přádelny v Karnole. Ředitel závodu mne poprosil, abych se štábu ujal, ukázal jim, kde se všude budou probíhat scény, kde budou šatny, a další potřebné informace jsem vyřizoval já," prozradil Herbert Palička.

.Když se režisér Karel Smyczek s Herbertem Paličkou seznámil, objevil v něm skrytý herecký talent. V okamžiku se z vedoucího provozu Karnoly stal herec, který si ve snímku zahrál učitele technologie, který se znuděným děvčatům snažil vysvětlit princip fungování prstencových pohonů.

„Pamatuji si, že se natáčelo hlavně přes den. Jenže v tu samou dobu jsme museli plnit kvóty v provozu. Jelikož se natáčelo přímo na naší provozovně, vyřešili jsme to tenkrát s učnicemi jednoduše. Přes den štáb v prostorách natáčel a v pozdních odpoledních hodinách jsem já i žákyně museli dohánět, co se kvůli natáčení nestihlo," prozradil Palička a jedním dechem dodal: „Bylo to náročné, ale když na to zpětně vzpomínám, musím říct, že to byl nádherný zážitek."

Historky z natáčení přitom Herbert Palička dovede sypat z rukávu. Do Krnova přijely tehdy začínající herečky Yvetta Kornová, Jaromíra Mílová či Veronika Gajerová.

„Vzpomínám, jak z nich všichni byli úplně bez sebe, každý ze závodů je chtěl vidět, žadonili o podpisy a podobně," prozradil Palička a dodal: „Naštěstí byly všechny holky naprosto normální a na nic si nehrály. Dodnes na ně krásně vzpomínám, měli jsme báječné vztahy. Pamatuji, že jsem si od nich vysloužil album s fotkami z natáčení a podpisovou kartu všech herců, kterou mám dodnes.

Housata mi určitým způsobem změnila život, za což jsem jim v mnohém vděčný." A jak vzkazuje Herbert Palička alias učitel z Housat, kdo z krnovských film neviděl, měl by to urychleně napravit.

Tři otázky pro Karla SmyczkaZlatou rafičku převzal i režisér, scénárista a herec Karel Smyczek, autor seriálu Bylo nás pět, filmu Sněženky a machři či pohádky Lotrando a Zubejda.

Jak vzpomínáte na natáčení v Krnově?

Na Krnov vzpomínám velmi rád. Přeci jenom je to moje srdeční záležitost. Film Housata, který jsme tam natáčeli, byl mou filmovou prvotinou. Nejde na to vzpomínat jinak než v tom nejlepším. Když jsem se tehdy po městě procházel, vnímal jsem hlavně místa, kde bychom mohli natáčet.

Krnov mi přišel dokonalý v tom, že v roce 1979 působil tak opuštěně, pochmurně a jakoby pod dekou. Město tenkrát odráželo přesně to, co jsem chtěl ve filmu zachytit, tedy co 
v čem tenkrát žila ta děvčata a nejen ta filmová. V pocitu beznaděje, nespokojenosti ze života, pochmurně a s chtíčem vylézt 
z pod té těžké deky, která na nich ležela.

Pamatujete si na nějaký zážitek z natáčení, který vám utkvěl v paměti?

.Asi největší zážitek bylo natáčení scény, kdy se děvčata pohádala. Yvetta Kornová tenkrát vběhla do dveří, takzvaných lítaček, a druhá polovina ji praštila skleněnou částí přes obličej. Vybavuji si, jak jsem si z pohledu od kamery myslel, že ji skleněné střepy doslova skalpovaly. Všude byla krev.

Naštěstí pánové ze štábu jí okamžitě naložili do auta a jelo se do krnovské nemocnice. Modlili jsme se, aby to nebylo tak vážné, jak to zpočátku vypadalo. Naštěstí lékaři zvládli ránu zašít tak dobře, že se při dalších scénách dala maskovat ofinou. I tak ale muselo dojít k přerušení natáčení na pár týdnů. V Krnově jsme tehdy pobyli zhruba tři měsíce.

Pamatujete si, jak byl film Housata přijat?

Pamatuji si, že po zpracování všeho materiálu jsme museli nechat film schválit. Tehdy byl ústředním ředitelem Československého filmu Jiří Purš. Když jsme film jeli schválit do Prahy, bylo nám sděleno, že do sálu, kde budou všichni tehdejší soudruzi, kteří o puštění filmu do kin rozhodovali, nesmíme.

Ta myšlenka mě ale neuspokojila, tak jsem se vydal se scenáristkou Housat Ivetou Charvátovou přímo za Puršem a poprosili jsme o výjimku, která nám byla udělena. Myslím, že kdybychom film před soudruhy neobhájili osobně, řekli by tehdy rozhodně ne a film by v té době světlo světa nespatřil.